Disperze podstatného jména se týká efektu, ke kterému dochází, když se různé prvky oddělují od svého původu nebo svého jádra a expandují v prostoru nebo čase. Jeho antonymum, které jej nejlépe definuje, by mohlo být soustředění, což je to, co je nahromaděno na jediném místě nebo čase.
Ve vztahu k lidským bytostem
Pojem rozptyl v lidském kontextu má tři různé významy. Zaprvé se to týká rozptýlení populace, což je jev, ke kterému dochází, když lidé žijí na velkých plochách, které jsou od sebe daleko, a nejsou v jedné komunitě.
Někdy se o rozptylu mluví jako o opuštění území z nějakého důvodu (jasným příkladem je v tomto ohledu diaspora židovského národa).
Konečně se o rozptýlení mluví jako o osobním postoji nebo jako o způsobu bytí a v tomto smyslu, když se někdo nesoustředí na to, co dělá, říká se, že je rozptýleným člověkem. Tento způsob bytí může být symptomatický a děje se tak u syndromu deficitu pozornosti nebo ADHD a lze jej léčit léky nebo kombinovat s nějakou psychologickou léčbou.
V každém případě mohou mít lidé s rozptýleným chováním problémy při provádění svých akcí nebo zahájení svých osobních projektů.
V některých konkrétních případech lze hovořit o rozptýlení vojsk armády nebo o rozptýlení demonstrantů.
Další využití konceptu
V oblasti matematiky se tento termín také používá a spolu s ním se určuje vzdálenost jakýchkoli dat vzhledem k průměru stejných dat. Toto použití je velmi běžné v terminologii statistiky a matematické analýzy.
V jazyce fyziky existují tři typy rozptylu:
1) částice pohybující se určitým směrem,
2) v terminologii optiky odkazovat na rozptyl světla v prostoru, který nám umožňuje tak či onak pozorovat realitu a
3) akustická disperze, která ukazuje, jak se zvukové vlny šíří vzduchem.
V biologii se používá ve dvou významech:
1) rozptyl, pokud jde o šíření semen (které může být způsobeno větrem nebo deštěm nebo opylením včelami) a
2) rozptýlení jakékoli populace zvířat.
V chemii dochází k disperzi, když jsou některé látky vytěsněny nebo zředěny.
Fotky: Fotolia - Honzakrej / Cmon
