Myšlenka soudržnosti vyjadřuje jednotu, harmonii nebo úzký vztah, který se v něčem vyskytuje. Pokud mluvíme o soudržnosti, stojí za to si připomenout některá synonymní slova, jako je soudržnost, spojení nebo odkaz. Opakem soudržnosti by přitom byla nesourodost, nejednota či nesoudržnost.
Termín se používá ve všech druzích komunikačních kontextů. V tomto příspěvku zmíníme tři různé sféry: jazyk, umění a mezilidské vztahy.
V jazyce
Jakýkoli text předává řadu myšlenek a aby byly správně sděleny, musí existovat textová soudržnost. Z toho vyplývá, že je třeba respektovat základní gramatická pravidla (např. pravidla shody, která ovlivňují rod a počet slov). Na druhou stranu v textu musí být významová koherence, protože by nemělo smysl něco tvrdit a později říkat opak. Textová soudržnost vyjadřuje potřebu určité harmonie a rovnováhy, něco, co platí pro psaný jazyk, ale i pro ústní komunikaci.
V umění
Obraz, socha nebo budova má potenciálně uměleckou hodnotu. Definovat umění je složité, ale co je nepochybné, je koncept harmonie a rovnováhy v jakémkoli uměleckém díle. Abychom mohli hovořit o harmonii, je nutná určitá soudržnost prvků tvořících dílo. Uvažujeme-li o malbě klasického řádu, všechny prvky, které ji tvoří (barvy, obrazy a svítivost), hledají globální soudržnost.
V mezilidských vztazích
Lidské skupiny nebo kolektivy potřebují sdílet zkušenosti, vztahovat se k sobě a žít spolu. Soužití není vždy jednoduché. Z tohoto důvodu se některé skupiny snaží posilovat svazky mezi svými členy, to znamená, že existuje vnitřní soudržnost. Když se tedy uvádí, že skupina je soudržná, znamená to, že její členové spolu vycházejí, spolupracují, většinou mezi nimi nedochází ke konfrontacím a obecně panuje atmosféra kamarádství.
Myšlenka vnitřní soudržnosti ve skupině přesahuje osobní vztahy. Některé společnosti se ve skutečnosti snaží vytvořit humánní klima v pracovněprávních vztazích, aby dosáhly soudržnosti v rámci samotného subjektu, což je aspekt, který má zjevný vliv na ekonomickou ziskovost.
Fotky: iStock - JackF / Gargolas
