Cívka, nazývaná také solenoid, je kovový drát navinutý na sebe, který funguje jako vodič elektřiny.
Pokud jde o jeho strukturu, skládá se z následujících komponent:
1) vinutí, ve kterém je každá část vlákna, která se tvoří, známá jako závit nebo smyčka,
2) svorky nebo svorky, které umožňují připojení cívky k elektrickému zařízení a
3) jádro nebo vnitřek, ve kterém může být vzduch nebo feromagnetický materiál.
Cívka má svou charakteristickou hodnotu, kterou je indukčnost, která spočívá ve schopnosti přizpůsobit se změnám proudu. Cívka s velkou indukčností se tedy obvykle vyrábí s dlouhým kovovým drátem s mnoha závity a cívka s nízkou indukčností má malý počet závitů. Pokud jde o jeho měrnou jednotku, je to henry, který je reprezentován písmenem H, ale běžně se používají jeho násobky v milihenriech nebo Mh.
Co se děje v cívce?
V tomto typu nádobí probíhají různé jevy. Na jedné straně se elektřina ve své svinuté formě přeměňuje na magnetické pole, stejně jako se to děje u magnetů. Za druhé vám umožňuje bránit se změnám proudu (například když je připojeno nebo odpojeno elektrické zařízení). Další jeho funkcí je přeměna magnetického pole na elektřinu.
Existuje mnoho druhů cívek
Existují s jedním vinutím nebo s několika, se dvěma svorkami nebo s mezivývody. Mohou být také klasifikovány podle jádra, protože některé ho mají ze vzduchu a jiné z nějakého pevného materiálu nebo v závislosti na elektrické frekvenci. Zásadní rozdíl mezi nimi však závisí na hodnotě jejich indukčnosti. Pevné cívky tedy neumožňují změnu indukčnosti, zatímco proměnné cívky mají měnící se indukčnost.
Tesla cívka
Jde o vysokonapěťový generátor, který koncem 19. století zkonstruoval Nicolas Tesla. Jinými slovy, jedná se o elektromagnetický generátor, který umožňuje výrobu vysokého napětí bez potřeby jakéhokoli vodiče.
Teslova transformátorová cívka byla revolučním vynálezem, protože díky ní byl možný vynález rádia, střídavých motorů nebo elektronového mikroskopu.
Fotografie: Fotolia - Sonulkaster / Dezay
