Tato dvě slova se běžně používají ve světě kinematografie, zejména mezi scenáristy. V obou případech jde o narativní techniku, ve které je vyprávěn příběh odkazující na minulost. Jedná se však o dvě různé techniky.
Analýza flashbacku
Tento anglický termín má dvě různé části: flash a back. První naznačuje, že se něco objevuje a mizí a druhé odkazuje na minulost. Jde tedy o návrat do dřívější doby. Účel této techniky je velmi rozmanitý: lépe porozumět příběhu postavy, změnit chronologické pořadí, abyste se ponořili do příběhu nebo poskytnout relevantní vodítka, aby divák lépe porozuměl událostem, které se v budoucnu stanou.
V této vypravěčské technice dochází ke chvilkovému přerušení za účelem skoku do minulosti. Ve flashbacku je přerušení prezentováno rychle a náhle a poté vyprávění pokračuje a popisuje přítomný okamžik. Tento zdroj je častý v těch scénách, ve kterých si postava na chvíli vzpomene na epizodu ze své minulosti a poté pokračuje ve vyprávění. Ve světě literatury se pro vyjádření stejné myšlenky používá termín analepsis.
Bez ohledu na použitý termín je retrospektivní vyprávění běžným zdrojem v kině, ale také v románu, televizním seriálu, komiksu nebo divadle. Zaměřujeme-li se na svět kinematografie, existuje mnoho příkladů této retrospektivní modality: Kmotr II, Matrix nebo Reservoir Dogs. Pokud je v kinematografickém příběhu časový skok orientován do budoucnosti, tato technika je známá jako flashforward.
Analýza racconta
Italského původu, znamená příběh nebo příběh. Nejde tedy o flashback, ale o vyprávění celého příběhu.
S tímto zdrojem je také obnovena předchozí epizoda nebo zkušenost, ale v tomto případě to není provedeno náhle, ale volnějším způsobem. Raconto je tedy prodloužená retrospektiva, která nám umožňuje říci něco podrobněji.
Po narativní závorce je příběh znovu zachycen v přítomném okamžiku. Tento zdroj v televizním seriálu může trvat jednu nebo více kapitol.
Ve filmu "Titanic" je tato technika použita, protože film začíná starou ženou, která se vrací na místo, kde se loď potopila a v tu chvíli začíná příběh.
V literatuře je jasným příkladem racconta ten uvedený v románu „Sto roků samoty“ od Gabriela Garcíi Márqueze.
Fotolia fotografie: Sudok1 / Sangoiri
