Kapitál se nazývá prvek nezbytný pro výrobu spotřebního zboží, který se skládá ze strojů, nemovitostí nebo jiných typů zařízení. Takzvané kapitálové statky jsou tedy ty statky, které jsou určeny k výrobě spotřebního zboží. Ty musí být dostatečně účinné, aby uspokojovaly potřeby a generovaly ekonomické příjmy.
Existují různé druhy kapitálu: pracovní kapitál, což je ten, který doslouží ve výrobě a musí být nahrazen; fixní kapitál, který má dlouhodobé opotřebení a nedochází ve výrobě; variabilní kapitál, což je ta, která se směňuje za práci, tedy mzdu vyplácenou zaměstnancům; a nakonec, konstantní kapitál, což odpovídá vloženým investicím do strojů, surovin atp.
V dnešní době se některé argumenty marxismu týkající se chování kapitálu mohou zdát zastaralé, ale je důležité si je připomínat kvůli důležitosti, kterou měly v dějinách 20. století. V zásadě navrhuje, aby zisky z výrobního procesu byly reinvestovány do strojů a lepších mechanismů, které způsobí lepší výrobní kapacitu a snížení potřeby lidské práce. Pokaždé, když existuje kapacita produkovat více spotřebního zboží ve stejnou dobu, je méně lidí, kteří jsou schopni toto zboží získat. Podle Marxe by tento rozpor systému nevyhnutelně vedl k jeho zrušení a vzniku nové formy organizace, která by vedla k beztřídní společnosti.
Schopnost přilákat kapitál je jedním ze základních úkolů země, která chce posílit svou ekonomiku. Kromě toho, že založení kapitálu ze zahraničí by zvýšilo produkci zboží, by jedním z nejpozitivnějších důsledků bylo množství pracovních míst, které by mohl vytvořit. Země proto musí podniknout kroky tímto směrem.
