Pojem dialog je takový, který vždy implikuje konverzaci nebo diskurzivní výměnu mezi alespoň dvěma interagujícími jednotlivci. Termín dialog pochází z řečtiny a souvisí s diskurzivním smyslem, protože vyjadřuje přítomnost komunikace, která je ve většině případů ústní, ale která se může rozvíjet i jinými prostředky nebo kanály. Kromě toho je dialog také formou psaní, v níž se odhaluje explicitní výměna myšlenek mezi dvěma nebo více stranami, používaná zejména v divadelních stylech.
Přítomnost dialogu v literárních žánrech je přítomna odnepaměti, existují o nich záznamy již v listinách, které nám odkázali staří Sumerové. Později se v řecké kultuře stal zvláště důležitý dialog, zejména prostřednictvím Sokrata a jeho projevů, v nichž měl autor zajímavé a nekonečné diskurzivní výměny názorů s různými typy publika.
V dnešní době nás to slovo vždy nutí zamyslet se nad existencí prvků, jako je tolerance, respekt k jiným formám myšlení, angažovanost a dobrá predispozice, spíše než diskurzivní a dialektické prvky, jak tomu bylo dnes. Používá se tímto způsobem především v oblasti mezinárodní politiky, ve které musí různé národy den za dnem pracovat na budování prostoru pro porozumění, toleranci a kompromisy nad rozdíly.
Normálně, bez ohledu na prostředí, ve kterém se dialog odehrává, potřebuje mít účastníky otevřené toleranci a respekt k postavení druhého člena. Dialog by neměl zahrnovat monology nebo jednostranné projevy nebo prvky vnucování jednoho postoje druhému. Dialog musí být v zásadě charakterizován neustálou debatou a výměnou postojů, aby bylo možné nalézt společný cíl.
