Sociální

definice trapnosti

Stydíme se, když uděláme chybu, uděláme ze sebe blázna před ostatními nebo své činy litujeme jako nevhodné. Tento pocit může doprovázet ruměnec v obličeji, nervozita nebo určitá vnitřní nepohoda. Někdy jsou však činy druhých tím, co v nás vyvolává hanbu. Když se to stane, mluvíme o rozpacích někoho jiného.

Dva názorné příklady situací

Navštěvujeme humoristický pořad, ve kterém se komik snaží svými děkovačkami a vtipy rozesmát publikum. V našem sedadle pozorujeme, že se nikdo nesměje a cítíme se trapně z výkonu komika.

Přednášející stojí před velkým publikem, které zajímá téma, o kterém se bude diskutovat. Lektor má vadu řeči a jeho slovům není dobře rozumět. Mnozí z přítomných se cítí nepříjemně a těší se, že konference co nejdříve skončí.

Ve výše uvedených příkladech jsou dva protagonisté: někdo, kdo z nějakého důvodu přitahuje negativní pozornost, a další, kteří se cítí trapně.

Používá se jako strategie v některých televizních pořadech

V určitých programech je běžné uchýlit se k bizarním postavičkám nebo geekům, kteří ze sebe nějakým způsobem před kamerami dělají blázny. Mnoho diváků se může z tohoto typu představení cítit trapně. Ti, kteří tyto pořady navrhují, vědí, že mechanismus trapnosti může diváky přitáhnout.

Proč tento pocit vzniká?

Tato otázka nemá jedinou odpověď, protože tento pocit závisí na mnoha faktorech (vztah, který máme s osobou, která pocit způsobuje, náš vlastní charakter nebo směšnost situace). Existuje však otázka, která by mohla vysvětlit tento typ reakce: účast takzvaných zrcadlových neuronů. Tyto neurony mají funkci generování empatie s ostatními.

Pokud někdo v našem okolí zívá, nakonec zíváme imitací. Stejně tak, když ze sebe někdo před ostatními udělá blázna, náš mozek vygeneruje mechanismus empatie s tímto člověkem a nakonec pociťujeme cizí stud.

Je třeba vzít v úvahu, že stud druhých ve většině případů znamená, že se stavíme na místo toho druhého a následně prožíváme jeho neblahou situaci, jako by se stala nám.

Jinými slovy, jsme společenské bytosti a to, co se děje druhým, nám není lhostejné. Bolestná a nepříjemná emoce studu ostatních naznačuje, že jsme lidé s empatií.

Foto: Fotolia - Kakigori

$config[zx-auto] not found$config[zx-overlay] not found