Abychom pochopili pravý význam slova, stojí za to vrátit se k jeho původnímu významu, tedy k jeho etymologii. Pojem patetický pochází z řeckého slova pathetikos, které je tvořeno pojmem patos, který je ekvivalentní emoci, pocitu nebo nemoci, a na druhé straně příponou iko, což znamená související s něčím. Patetické je tak to, co vyvolává emoce, působí intenzivním dojmem nebo co se hýbe. Jinými slovy, cokoli, co vzbuzuje intenzivní emoce, je ubohé.
Příklady ve vztahu k jejich každodennímu použití
Některé obrazy vyjadřují bolest a utrpení a v tomto smyslu lze mluvit o patetické tváři. Na druhou stranu, když je něco z nějakého důvodu groteskní (například extravagantní šaty), je to prý ubohé. Dá se to použít i jako synonymum pro směšný (když ze sebe někdo dělá blázna, je to prý ubohé). Někdy se používá jako forma urážky nebo opovržení („nebuď patetický!“).
Patos
Některé umělecké projevy se snaží vyvolat hluboké a intenzivní pocity a v konečném důsledku i pohnout diváka či čtenáře. To se děje s romantickou tradicí v malbě nebo literatuře nebo s některými uměleckými přístupy, které zdůrazňují smutek, melancholii nebo rozervanou bolest. Když se to stane, mluví o patosu. Technika šerosvitu v malbě by byla jasným příkladem patosu, protože jejím prostřednictvím vzniká atmosféra, která vzbuzuje hluboký pocit (bolesti, extáze či strachu).
Patetický nerv
Také nazývaný trochleární nerv, tento nerv se nachází v lebce a jeho funkcí je aktivovat sval v oku. Pokud se tento nerv ochromí, může způsobit hypertropii, která je běžně známá jako strabismus nebo líné oko.
V literární tvorbě existují tzv. literární figury, tedy nekonvenční jazykové prostředky, které umožňují vytvářet sugestivní představy či obrazy.
Jednou z nejoriginálnějších postav je tzv. patetický klam, známý také jako antropomorický klam. Spočívá v popisu předmětů, jako by to byli lidé, tedy s pocity a s výhradně lidskými vlastnostmi. V tomto smyslu se používá výraz patetický, protože neživý předmět, který je popsán, probouzí určitou emoci.
Řeknu-li, že „zoufalý výkřik kávovaru mu připomněl, že snídaně je již připravena“ nebo že „osamělé smutné boty mu jasně řekly, že je v životě sám“, používám ubohý omyl. Přestože jde o neobvyklou literární postavu, v některých žánrech je široce používána, jako je tomu v případě greguería, literárního žánru, ve kterém vše, co se vypráví, stojí mimo zdravý rozum a konvenčnost.
Fotografie: Fotolia - DDRockstar / Picture-Factory
