ekonomika

definice pracovní síly

Jsou práce, které vyžadují na straně pracovníka, který je vykonává, větší fyzické nasazení, více síly, zatímco jsou jiné, které vyžadují méně zásahů z fyzické a více z duševní části, v každém případě a mimo to vždy , obě otázky, fyzické i duševní, zasahovat do dokončení jakékoli práce a proto budou oba považovány za základní a velmi důležité podmínky.

Mezitím to bude určovat kombinace těla a mysli, obojí ve službách práce pracovní síly a tedy schopnost jednotlivce, fyzická i duševní, vykonávat ten či onen pracovní úkol.

Jakákoli práce vyžaduje, aby byly přítomny obě kapacity, dokonce i ta zaměstnání, která mají větší nároky na sílu, v určitém okamžiku potřebují mysl, která mimo jiné řídí pohyby, úsilí. A proto jsme na začátku poznamenali, že obojí, fyzicky i psychicky, je nezbytné k úspěšné práci.

Pojem pracovní síly se poprvé formálně objevuje v peru Německý filozof Karel Marx, který to poprvé zmiňuje ve svém nejuznávanějším díle, Hlavní město, vydané v roce 1867.

Pracovní síla je tedy jedním z nejdůležitějších výtvorů marxistické doktríny, kterou Marx vyvinul v 19. století, jako její velký předchůdce.

Ve zmíněném díle Kapitál Marx navrhuje jako ideál dosažení a společnost, ve které neexistují třídní diferenciace. V tomto smyslu se výrobní proces, jeho výrobní síly a výrobní vztahy stávají společenským statkem.

Z chodníku před tímto návrhem najdeme kapitalismus která převzala práci, to znamená, že nakupuje pracovní sílu prostřednictvím peněžní částky, která je vyplácena dělníkovi. S tím marxismus historicky bojoval.

Mezitím je v tomto kapitalistickém kontextu pro Marxe pracovní síla zbožím vyráběným dělníkem a placeným kapitalistou. Hodnota, která je zaplacena, se počítá na čas, který je investován do její výroby. Dokud bude tento model pokračovat, dělník nikdy nebude moci vlastnit výrobní prostředky, které má kapitalista, a bude odsouzen k prodeji své pracovní síly, aby přežil v kapitalistické společnosti.

$config[zx-auto] not found$config[zx-overlay] not found