Pod pojmem sympozium rozumíme, že jde o typ společenského setkání, na kterém se setkávají různí jednotlivci, aby debatovali, povídali si a vyměňovali si nápady na předem stanovený program. Dnes je tento koncept téměř výlučně spojen s akademickými přednáškami, ve kterých jeden nebo více odborníků prezentuje a rozvíjí teorie na různá témata pro dříve organizované a registrované publikum.
Slovo symposium pochází z řečtiny a znamená akci „společné pití“. Je tomu tak proto, že v dávných dobách byla sympozia dobou, kdy se různí muži scházeli, aby si užili hostinu s velkým množstvím jídla a pití. Šlo tedy o společenské setkání, na kterém nezáleželo na důvodu a na ničem, ale na faktu sejít se, abychom si užili dlouhou chvíli. Nechyběla však ani diskuse a debata o aktuálních tématech, i když všechna souvisela s aristokratickým životním stylem vyšších společenských vrstev.
V současné době je sympozium akademickým setkáním, při kterém vzniká relativně otevřenější a přístupnější prezentace než teoretická hodina. Minimálně dvě podstatné části se musí objevit na akademickém sympoziu, i když třetí může také napomoci jeho správnému rozvoji. V tomto smyslu musíme hovořit o odborníkovi či expertech, kteří budou ke zvolenému tématu hovořit, i o veřejnosti, která je přítomna a která může včas zasáhnout, aby zpochybnila nebo vyvrátila odhalené. Třetí částí je koordinátor, který bude mít na starosti organizaci akcí a který bude vědět, kdy jednotlivé fáze sympozia začínají a končí.
Obecně, když mluvíme o sympoziích z akademického hlediska, mluvíme o krátkých akcích, které mohou zahrnovat dobu mezi patnácti až dvaceti minutami expozice pro každého řečníka a také podobnou dobu pro dotazy účastníků.
