Termín Domov je lidmi velmi často používán pojmenovat místo, kde žijí a to úzce souvisí s pocitem bezpečí, pohodlí, sounáležitosti a klidu, pokud, toto slovo bylo zvoleno a ne jiné pro jiný význam, který má také termín, což je místo domu, kde se zapaluje oheň a kde se rodina scházela v minulosti, kdy nebyla kamna ani rozvody tepla/studena na zahřátí a nakrmení. A volada stojí za to, abychom objasnili rozdíl, který má se slovem domov, protože se vztahuje pouze k fyzickému prostoru, zatímco domov se vztahuje spíše k pocitu.
Právě kvůli této situaci se místa, do kterých jsou osiřelé děti nebo senioři předurčeni, nazývají pěstounské, resp. kdysi věděli, jak obsadit nebo kam touží jednou jít v případě dětí.
V těchto místech děti a seniory obvykle doprovázejí učitelé, psychologové, zdravotní sestry, lékaři, kteří mají na starosti jejich péči, jejich učení a kontrolu, a také jsou většinou navrženi a nastaveni jako skutečný domov tak, aby nenašli se přes noc druhému, v případě starších lidí, v chladném a nevlídném prostředí, které je nutí toužit po domovech, které uměli postavit.
Také kromě zmíněných existují tzv. tranzitní domy. Místům se tak říká obvykle domov tvořený párem a dětmi, do kterého jsou určeny děti opuštěné jejich biologickými rodiči, aby až do nalezení konečného cíle prostřednictvím adopce mohly přijímat lásku a rozvíjet se v kontextu rodině a ne v institutu, který ještě více zdůrazňuje opuštěnost, kterou utrpěli.
