V našem jazyce se tomu říká býložravý k tomu zvíře, jehož strava je založena výhradně na bylinách a rostlinách. Nejí maso, což ho odlišuje především od zvířat masožravci které se tím jen živí. Stojí za zmínku, že mnoho býložravců má tendenci přijímat vejce a v některých případech živočišné bílkoviny.
Nyní ne všichni býložravci jedí stejně, strava bude záviset na klimatu a oblasti, ve které se nacházejí, a proto můžeme najít býložravce, kteří konzumují pouze ovoce (frugivores) nebo s těmi, kteří jedí listy (folivores) .
Ale bezesporu býložravci par excellence jsou ti, kteří se nazývají jako přežvýkavců, takzvaný pro jedinečný způsob, jakým používají rostliny k jídlu. Jsou také nejdůležitější, protože představují většinu tohoto řádu.
Přežvýkavec se vyznačuje tím regurgitovat jídlo, které přijali ze žaludku, aby se vrátilo do úst a žvýkalo. Jsou schopni během krátké doby spolknout velké množství potravy, vyvrhnout ji a následně rozmělnit. To znamená, že rozříznou rostlinu nebo trávu zuby její spodní části a spolknou ji bez žvýkání. Když se dostane do břicha, tráva ho vrátí do tlamy jako potravní bolusy a jakmile se dostane do úst, pomalu ho žvýkají. Jeho obrovské stoličky melou trávu nakonec a když jsou v klidové poloze.
Kráva, koza a králík jsou některé z nejreprezentativnějších exponentů tohoto typu.
Býložraví živočichové poškozují některé rostliny, stávají se jejich určitými predátory a v nejextrémnějších případech mohou způsobit jejich smrt. Zvládnou to například hlodavci. Kromě těchto specifických problémů býložravci také svým působením napomáhají při opylování, kterým je například tímto působením kompenzována nerovnováha, kterou mohou pocházet.
Je důležité zmínit, že lidé, kteří konzumují pouze zeleninu, nejsou býložravci, v tomto konkrétním případě musíme mluvit o vegetariánech nebo veganech.
