Řecká předpona pro vyjadřuje myšlenku „vedle“ nebo „vedle“, jak se to stává u slov jako paranormální, polovojenský, paramedicína a další. Tímto způsobem je paratextem vše, co souvisí s textem. Pokud tedy vezmeme v úvahu obsah knihy, mluvíme o samotném textu, který má řadu přidružených prvků, jako je název knihy, obálka a zadní strana obálky, věnování, rejstřík, glosář nebo prolog. Všechny tyto prvky tvoří paratext textu. Koncept paratextu lze aplikovat na novinový článek, román nebo jakýkoli formát s nějakým psaným obsahem.
Role paratextových prvků a příkladů
Sada paratextových prvků umožňuje čtenáři mít relevantní informace pro lepší pochopení čtení daného textu.
Čtení paratextových prvků umožňuje čtenáři mít jakési vodítko po textu
Věnování od autora může například vyjadřovat klíčovou myšlenku románu. Pokud si představíme zadní obálku se stručným shrnutím literárního díla, může být čtení zadní obálky pro čtenáře klíčovým prvkem k rozhodnutí si knihu přečíst. Jsou zde paratextové informace, které se na první pohled mohou zdát irelevantní, jako je počet vydání knihy, rok vydání, jméno překladatele nebo město, kde byla vytištěna.
Přestože se tyto údaje zdají být druhořadé, mají svůj význam, protože každý z nich přispívá k textovému obsahu nějakou nuancí (uvažujme například o rozdílu v překladu téhož díla v závislosti na kvalitě překladatele).
Paratextové prvky v časopise
Noviny jsou určeny ke čtení po celý den. Pro usnadnění jeho čtení je třeba vzít v úvahu celou řadu paratextových prvků. Pokud přemýšlíme o novinovém článku, existuje celá řada paratextových informací, jako je název zprávy, titulky, zvýrazněná slova, rámečky, obrázky atd. Každý prvek plní určitou funkci. Titulek zprávy tedy musí být sugestivní a jasný, aby byl čtenář předurčen přečíst si celou zprávu.
Úloha obrazu je zásadní, a proto psaný tisk používá fotografii jako doplňkový prvek. Typ dopisu a snadnost jeho čtení je určujícím faktorem. Distribuce informací také podmiňuje postoj čtenáře.
Fotografie: iStock - Liana2012l / Martin Dimitrov
