Z obecného hlediska ukazuje religiozita smysl pro transcendenci, kterou má člověk, když uvažuje o duchovnosti. Spiritualita, která získává konkrétní nuance prostřednictvím osobních náboženských přesvědčení, které ukazují víru v rámci konkrétní náboženské doktríny.
Zmíněná religiozita nezahrnuje pouze teorii, ale může také zahrnovat praxi, když je člověk v praxi věrný náboženským představám, které má. Ve většině případů lidé přijímají tyto náboženské představy v dětství v rámci rodinné výchovy.
Religiozita ukazuje jiný typ vědění než racionální tím, že integruje rovinu víry jako pravdivostní hodnotu.
Úvaha o duchovnosti
Z psychologického hlediska religiozita ovlivňuje i hodnoty a způsob jednání člověka, který přemýšlí o tom, co je správné a co ne. Náboženská víra má také vysokou hodnotu v osobním svědomí subjektu, který je věrný určité doktríně.
Religiozita ukazuje formu vyjádření, kterou má subjekt při komunikaci s božstvím prostřednictvím rituálů, modliteb, rituálů nebo modliteb, které jsou formou duchovního dialogu a mají pozitivní hodnotu v rámci náboženského jazyka, který má konkrétní kód.
Hledání transcendence
Lidská bytost si klade otázky týkající se smyslu života, smrti, utrpení a bolesti v existenci, existence duše, tajemství toho, co je za životem nebo existence Boha. Z tohoto pohledu na tyto konkrétní otázky odpovídá i religiozita.
Člověk a smrt
Lidská bytost je bytost, která si je vědoma toho, že zemře. To znamená, že žijí s jistotou, že jejich existence je dočasná. Z tohoto pohledu je strach ze smrti jedním z nejuniverzálnějších strachů lidského srdce, který reflektuje transcendenci při hledání odpovědí. Religiozita ukazuje naplnění předpisů náboženství osobou, která je věrná mandátům konkrétní náboženské doktríny.
