S pořízením jakéhokoli produktu pro naši spotřebu je spojena myšlenka: přímý a nepřímý zásah mnoha pracovníků. Pokud si tedy koupíme fotbalový míč, víme, že se za ním skrývá řada produktivních činností. Části, které tvoří procesy a činnosti, lze vyjádřit myšlenkou: dělba práce.
V primitivních lidských společenstvích již existovala základní představa o dělbě práce
Muži se zabývali lovem a rybolovem a také výrobou nástrojů a obranou své komunity proti agresorům. Ženy přitom plnily další úkoly: vychovávaly děti, sbíraly ovoce a vyráběly nádobí pro každodenní život.
Dělba práce v kapitalistickém systému
Teoretici kapitalistického systému, například Adam Smith v 18. století, tvrdili, že klíč k rozvoji bohatství v národě spočívá v dělbě práce. Toto rozdělení předpokládá specializaci pracovníků na velmi specifické úkoly. S tímto produktivním modelem typickým pro kapitalismus se upouští od řemeslné činnosti, ve které měl výrobce na starosti více úkolů.
Dělba práce v marxistické filozofii
Karl Marx tvrdil, že rozdělení jakékoli pracovní činnosti nevyhnutelně vede k nerovnoměrnému rozdělení bohatství. Zatímco tedy jedni vlastní výrobní prostředky (kapitalisté), jiní se stávají poddanými a zarovnanými jednotlivci (dělníci).
Na druhou stranu v důsledku dělby práce vytvářejí diferencované společenské třídy. Tato okolnost je základem toho, co Marx nazval třídním bojem, tedy historické konfrontace mezi utlačovateli a utlačovanými.
Pro Marxe je tato situace nespravedlivá a musí ji překonat komunistický systém, v němž neexistuje soukromé vlastnictví a výrobní prostředky patří společnosti.
Dělba práce v Emile Durkheim
Tento francouzský sociolog 19. století navrhl dělbu práce založenou na kooperativním vztahu mezi jednotlivcem a komunitou, ve které žije. Tento vztah má dvě roviny:
1) solidarita v primitivních společnostech založená na vzájemné podpoře mezi jednotlivci, kteří tvoří komunitu a
2) solidarita v komplexních společnostech, ve kterých má každý jednotlivec specifickou funkci v obecném rámci velké sociální sítě.
Fotografie: Fotolia. pavel_shishkin / vivali
