Když položíme otázku nebo vykřikneme, výrazně se změní tón našich slov. Klademe důraz na některá slova, abychom našemu partnerovi naznačili, že se ptáme na nějakou záležitost nebo na ni voláme.
V ústní komunikaci je tento jev snadno identifikovatelný, protože tónem hlasu můžeme vyjádřit, zda se ptáme nebo voláme.
V psaném jazyce je však nutné nějakým způsobem komunikovat, jaké zprávy vydáváme. Důrazný přízvuk tedy spočívá v tom, že přízvukem nebo přízvukem upřesníme, že se ptáme nebo zvoláme.
Pravopisná norma v důrazném přízvuku
Ve větě „Nerozumím, proč jsi to nevysvětlil“ toto slovo, protože vyjadřuje myšlenku kauzality. Na druhou stranu ve větě „Nerozumím, proč jsi to nevysvětlil“ je slovo „proč“ odděleno a akcentováno, protože jde o otázku. Ve druhé větě je důraz na sdělení, což je naznačeno zvýrazněním slova. Důrazný přízvuk se používá pouze ve slovech jako co, kdy, jak, kde, proč, kdo nebo na co, buď se zeptat nebo vykřiknout.
S těmito slovy s diakritikou můžete klást přímé i nepřímé otázky. Například „jak to chcete udělat?“ by byl přímý způsob dotazu a „řekněte mi, jak to chcete udělat“ by byl nepřímý způsob, jak položit stejný typ otázky.
Stručně řečeno, ve všech případech, kdy je slovo zdůrazněno, je nutné jej specifikovat přítomností vlnovky. Toto pravidlo akcentace umožňuje diferenciaci významů a usnadňuje komplexní čtení textu. Interpunkční znaménka (? A ¡) a kontext zprávy nám poskytují potřebné informace pro správné použití důrazného přízvuku.
Nezaměňovat s diakritickým přízvukem
Některá slova mají stejný pravopis a mohou nebo nemusí mít přízvuk v závislosti na jejich významu. Slovo te je zájmeno a zároveň je to podstatné jméno, konkrétně druh nálevu. Oba se píší úplně stejně a k jejich odlišení používáme vlnovku (například „čaj je mezi Brity velmi oblíbený nápoj“ nebo „Říkal jsem ti, abys to nedělal“.
Diakritický přízvuk umožňuje rozlišovat slova jako víc a víc, já vím a vím, dát a de, ano a ano, já a já atd. Vezmeme-li slovo ty jako odkaz, může mít diakritický přízvuk, pokud se jedná o osobní zájmeno (řekni mi), ale nemá ho, pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno (rozbil se ti kufr).
Foto 2. Maria Starus
