Škola je vzdělávací zařízení, ve kterém se poskytuje povinná školní docházka.
Vzdělávací zařízení, ve kterém se vyučuje
Školou rozumíme instituci, která se věnuje procesu výuky a učení mezi studenty a učiteli.
Škola je jednou z nejdůležitějších institucí v životě člověka, možná také jednou z nejdůležitějších po rodině, protože v současné době se předpokládá, že dítě je do ní integrováno již od raného věku, aby normálně skončilo blízko své dospělosti. .
Základní a střední škola: nabídka základního výcviku
V rámci tzv. povinné školní docházky existuje tzv. základní škola a střední škola, v obou dostává člověk základní a základní výuku, která mu poslouží jako obživa a pilíř pro to, když se člověk dostane, pokud bude chtít, do školy. vysokoškolské vzdělání, které vás v určitém ohledu vyškolí jako profesionála.
Na základní škole, která trvá mezi šesti a dvanácti lety člověka, se hledá gramotnost žáka, to znamená, že se učí číst a psát, provádět výpočty a některé základní kulturní koncepty, které jim umožní vycvičit je jako dobré. lidé.
A pokud jde o střední školu, která běžně trvá 13 až 17 let, výuka se stává sofistikovanější, protože myšlenkou je připravit studenta na vyšší a specializované vzdělání.
I když jejich názvy mohou mít různé varianty, základní a střední škola je základem vzdělání každého jednotlivce.
Historie a vývoj školy jako vzdělávací instituce
Škola, jak ji dnes chápeme, je bezpochyby velmi nedávným prvkem společnosti.
Souvisí to se skutečností, že historicky se vzdělávací proces výuky a učení omezoval na nejmocnější části společnosti.
Většina lidí tak dříve nezískala žádné vzdělání kromě základních znalostí nezbytných k provádění určitého úkolu (zemědělství, řemesla, obchod atd.).
Až v polovině 19. století se škola v západních společnostech objevila jako životně důležitá instituce.
Souviselo to s pojmem demokratizace znalostí, ale také s potřebou národních států předat jediný diskurz co největšímu počtu obyvatel.
Škola byla poté vyňata z výlučné sféry náboženství a stala se sekulárním prostorem, kterému dominoval stát podle svých zájmů.
Pro mnoho odborníků je škola prostorem, ze kterého člověk nejen přijímá různé znalosti a informace, ale také se stýká s jinými realitami, které nemusí být stejné jako jejich vlastní.
Škola je chápána jako určitá zkušenost předcházející dospělosti.
Šikana: realita ve školách, kterou je třeba řešit
Pro jiné však škola představuje prostor, kde se reprodukují a opakují všechny existující nerovnosti ve společnosti, počínaje představou moci a hierarchie po činy násilí a zneužívání mezi vrstevníky nebo mezi různými účastníky.
Opakující se akcí, která se v tomto vzdělávacím prostoru odehrává již delší dobu, ale která v posledních letech nabývá na síle demonstrací, je tzv. šikana.
Šikana se vždy odehrává ve škole a spočívá v superagresivní praxi, kterou jeden nebo několik žáků cvičí proti druhému, který nemá schopnost se bránit a který způsobuje značnou fyzickou a psychickou újmu.
Posláním je vždy ho zastrašit.
Obecně to zahrnuje škádlení, bití, vyhrožování, zesměšňování, urážlivé přezdívky a další.
V důsledku toho mají lidé postižení šikanou tendenci vykazovat snadno rozpoznatelné příznaky poté, co byli vystaveni tomuto typu šikany, jako jsou: nespavost, poruchy příjmu potravy, deprese, podrážděnost, úzkost, negativní myšlenky, mezi nejčastější.
I když se může vyskytovat během celého školního stupně, obvykle převažuje mezi 12. a 15. rokem.
Oběťmi jsou obvykle studenti s nejistým profilem, stydliví, s nízkým sebevědomím a neschopností se bránit sami o sobě, zatímco tyrani bývají mocní.
Je nezbytné, aby se úřady, učitelé, rodiče a studenti zavázali k jejich boji prostřednictvím dialogu.
Ideální školní model je stále ten, ve kterém máme všichni přístup ke stejnému typu znalostí, aniž bychom museli ztratit svou svobodu je zpochybňovat nebo k nim přispívat.
