Lidské bytosti se organizují ve společnosti na základě politického modelu založeného na idejích, zásadách a zvycích. Ti, kdo se angažují v politické činnosti, tak mohou učinit dvěma možnými přístupy:
1) sloužit občanům, které zastupují popř
2) s průměrem a průměrnými kritérii.
K této druhé možnosti se vztahuje termín politikaření.
Slovo politikaření vyjadřuje lidové rozčarování z politické třídy
V některých zemích je zřejmá malátnost vůči politice obecně. Případy korupce související se zástupci lidu, tvrdý boj o moc nebo demagogie v projevech jsou aspekty, které způsobují hluboké rozčarování v širokých vrstvách občanů.
K vyjádření tohoto zklamání se používá termín politikaření as ním i implikace, že světu politiky vládnou nelegitimní a hanebné zájmy (protekce, korupce, nepotismus, zneužívání moci...).
V Kolumbii se tento termín používá k označení věcí politiky obecně, ale není to kolumbijství, protože je to slovo začleněné do DRAE
V hovorovém jazyce existuje mnoho frází, které zdůrazňují hluboké opovržení některých vůči politice jako celku: „všichni politici jsou si rovni“, „politika mě nezajímá“, „je lepší se do politických otázek nepletat“ , atd. Tyto typy prohlášení jsou součástí každodenních rozhovorů v různých zeměpisných šířkách planety. S nimi se přenáší evidentní odmítání politiky, ale ti, kdo je používají, mohou zapomenout, že k politice neexistuje jiná alternativa.
Kritika politiky je sice legitimní a nezbytná, ale existuje nebezpečí, že možná řešení budou ještě horší. Nemělo by se zapomínat, že mnoho populistických hnutí vzešlo právě ze společenského klimatu odmítání konvenční politiky.
Politika je fenomén starý jako politika sama
V pomyslném ideálním světě by národy byly řízeny spravedlivými lidmi, připravenými a s povoláním sloužit svému lidu. Ve skutečném světě existují politici všech chutí: upřímní a manipulativní, s povoláním i bez něj, s totalitními sklony nebo s demokratickým duchem atd. Stejně jako v jakékoli jiné činnosti existuje mnoho způsobů, jak uplatňovat politiku.
Politizování není výlučným fenoménem současnosti, protože nějakým způsobem vždy existovali političtí vůdci s perverzními sklony.
Platón napsal „Republiku“, aby odsoudil politickou korupci své doby
Francouzská revoluce byla důsledkem sociálních nepokojů kvůli absolutní moci Ludvíka XVl. Hnutí za volební právo hájilo ženský hlas a svým bojem bylo potíráno politický machismus své doby.
Fotografie: Fotolia - rasinmotion / philllbg
