Tento záznam se skládá ze dvou pojmů, myšlenkového a abstraktního. Abychom pochopili jejich společný význam, musíme vycházet z toho, co každý z nich znamená. Myšlenka je duševní činnost, ze které vypracováváme myšlenky. Nápady nám umožňují řešit problémy, rozhodovat se nebo vyjádřit svůj názor. Neexistuje jediný způsob, jak vytvářet myšlenky. V tomto smyslu existuje induktivní, deduktivní, analytické nebo kreativní myšlení.
Na druhé straně abstraktní pochází ze slovesa abstraer, což znamená vzít něco z něčeho, oddělit něco od něčeho. To znamená, že v aktu abstrahování naše mysl něco odděluje. Tímto způsobem z různých modrých předmětů abstrahujeme nebo získáváme myšlenku modré, z různých kruhových věcí abstrahujeme pojem kruhu a z laskavého chování získáváme myšlenku dobra.
Základní myšlenka abstraktního myšlení z filozofie a psychologie
Mentální proces, kterým získáváme nápady z konkrétních věcí, je základní myšlenkou abstraktního myšlení. Tento proces byl analyzován ze dvou hledisek, filozofického a psychologického.
Filozofové jako Platón a Aristoteles uvažovali o abstraktním myšlení. Platón ukázal, že matematika je založena na tomto typu myšlení, protože matematické pojmy jsou rozpracováním intelektu získaného myslí samotnou bez potřeby zkušenosti (matematické pravdy nevyžadují empirickou demonstraci).
Pro Aristotela je abstraktní myšlení založeno na mentální operaci, kterou rozum zachycuje podstatu něčeho
Úvahy o povaze abstraktního myšlení pokračovaly s empirickými přístupy (abstrakce je založena na pozorování reality) nebo s racionalistickými přístupy (schopnost abstrakce je mentální schopnost nezávislá na zkušenosti).
Z hlediska psychologie je abstraktní myšlení výsledkem duševní evoluce jedinců. Je to asi od 11 let, kdy lidé zvládají abstraktní myšlení nebo uvažování. Některé proudy psychologie se domnívají, že klíč k abstraktnímu myšlení se nachází v roli jazyka a jiné tvrdí, že základním prvkem je nervová aktivita.
Praktický rozměr abstraktního myšlení
Kromě filozofických či psychologických teorií se znalost abstraktního myšlení týká zcela konkrétních otázek. Prostřednictvím určitých testů nebo psychotechnických testů je tedy možné určit, zda má dítě propracované abstraktní uvažování nebo zda potřebuje nějaký druh posílení.
Cvičení s abstraktním uvažováním se také používají k aktivaci mysli v případech mozkových příhod nebo ke zpomalení psychického úpadku. Abstraktní myšlení je přítomno ve všech možných situacích (když v duchu počítáme slevu, když chceme něco definovat nebo když se snažíme luštit křížovku).
Fotografie: iStock - PeopleImages / gradyreese
