Všeobecné

definice akreditace

Slovo akreditace to označuje certifikace prostřednictvím dokumentu, ve kterém se potvrzuje, že jednotlivec má schopnosti a pravomoci nezbytné k provedení úkolu, který mu byl svěřen, nebo poslání daného na určitém místě.

Například, když se jedná o společenskou, politickou, hudební nebo jinou událost, která má velký význam a svolá se, je obvyklé, že se masmédia, jako je rozhlas a televize, obávají, aby ji pokryly ve všech jejích aspektech. Organizátoři takových akcí přitom normálně požadují, aby se novináři, kteří vysílají televizní sítě nebo rozhlasové stanice, akreditovali, aby je mohli informovat. Akreditace jim umožní účastnit se a pokrýt každou z instancí. Obvykle dostávají tiskové pověření, které musí novináři nosit zavěšené na oblečení jako identifikační znak pro bezpečnost akce.

Na druhou stranu to slovo akreditace označuje dobrovolný proces, kterým organizace měří kvalitu služeb, které poskytuje, nebo produktů, které vyrábí, a také výkon, který předkládají. Je třeba poznamenat, že tuto analýzu obvykle provádějí expertní orgány mimo danou organizaci. Oblasti, jako je zdravotnictví, školství a laboratoře, se obvykle zkoumají, aby se zjistilo, zda splňují očekávané standardy.

Podmínky sine quanom, které musí splňovat výše uvedená akreditace, jsou: kompletní (Akreditace musí projít každou z úrovní a oblastí organizace, protože je zbytečné to dělat pro jednu a ignorovat někoho jiného, ​​protože mezi oblastmi organizace vždy existuje vzájemný vztah) dobrovolný (V žádném případě by to nemělo být uloženo, ale je to samotná organizace, která má zájem na tom, aby byla akreditace provedena tak, aby fungovala jako dodržování nejdůležitějších standardů), opustit výuční list (Každá organizace, která projde akreditací, musí vycházet ze závěrů, k nimž dospěla po ukončení akreditace, aby se zlepšila).

$config[zx-auto] not found$config[zx-overlay] not found