Romantismus je umělecké hnutí typické pro první polovinu evropského devatenáctého století. Vznikla v Německu a Velké Británii a brzy expandovala za jejich hranice. Její narušení musí být zasazeno do historického okamžiku, kdy absolutismus jako forma vlády přestal být hegemonický a v důsledku toho se ve společnosti objevily nové hodnoty (zejména ty, které inspirovaly Francouzskou revoluci). Zatímco v osmnáctém století převládají ideály osvícenství, převládá rozum a starost o lidstvo, duch romantismu obhajuje city, subjektivní a individuální.
Ideály romantismu pronikly do oblastí jako malířství, literatura, hudba nebo filozofie. Toto hnutí mělo přitom výrazný vliv na módu, zvyky, politiku a vůbec na způsob chápání života.
Hlavní témata
Příroda získává mezi romantiky jedinečnou roli. Ve skutečnosti ponuré a melancholické krajiny sdělují nálady tvůrců (Friedrichův obraz „Osamělý strom“ je jasnou ukázkou německé romantické malby).
Ospravedlnění jedinečného ducha každého národa je další z os tohoto hnutí (německý filozof Hegel obhajoval existenci ducha národa, ideu, která měla pozoruhodný vliv na různá evropská nacionalistická hnutí). Lze hovořit o romantickém pojetí světa, které se projevuje v pocitu nespokojenosti, ve vyvyšování se a v nesouhlasu s realitou vůbec.
Povznesení citů je dalším z jeho charakteristických témat, jehož příkladem může být „Chvalozpěv radosti“ od Beethovena (považovaného za prvního romantického hudebníka) nebo Bécquerovy milostné básně.
Je zde přitažlivost pro lidové a folklórní, trend, který můžeme najít v pohádkách bratří Grimmů. Část francouzských a anglických romantických cestovatelů naopak zajímala španělská populární kultura (andaluský folklór, zbojnictví nebo býčí zápasy).
Vsadili na iracionální, aby překonali rigiditu racionalismu osmnáctého století (Coleridgeova báseň „Balada o starém námořníkovi“ popisuje příběh námořníků zapletených do zlověstných událostí).
Zájem je o klasický svět, východní svět a středověk. Romantický tvůrce se vyhýbá moderní společnosti a hledá exotiku jiných kultur a rekreaci jiné doby. Stejně tak romanopisec Walter Scott ve svém popisu středověku ve Skotsku nebo malíř Delacroix ve své zálibě ve východních kulturních tématech.
Svoboda je ideál, který inspiruje většinu romantiků. Příklady, které toto tvrzení ilustrují, lze nalézt v příběhu Williama Tella vyprávěného Friedrichem Schillerem, v „Ódě na svobodu“ od ruského básníka Alexandra Puškina nebo slavném Delacroixově obrazu „Svoboda vede lidi“.
Profil romantického muže
Romantický muž je ve své podstatě nonkonformní a vzpurný, takže se věnuje politickým aktivitám nebo se snaží utéct před realitou, která ho obklopuje. Je také dobrodruh, protože rád cestuje a vidí jiné světy. Je to také citlivý člověk a vede ho vášeň a láska. Přitahuje ho temná stránka života (hřbitovy, smrt a tajemství).
Kino a romantismus
Mnoho filmů je zasazeno do romantického období nebo inspirováno jeho duchem a jeho hlavními tématy. Hororové filmy byly založeny na romantických postavách jako Drákula, Frankenstein nebo některé z příběhů Edgara Allana Poea. Svět pirátů na velkém plátně připomíná i některé romantické básně (např. „Píseň piráta“ od Espronceda). Román Emily Bronteové „Wuthering Heights“ byl několikrát zfilmován a je souhrnem ideálů romantismu (melancholie, rebelie, svoboda a povznesení jednotlivce).
Fotografie: iStock - George Standen / Milenko Bokan
