Všeobecné

kánonová definice

Existuje několik významů termínu kánon, protože se objevuje v používání každodenního jazyka různými způsoby. Kánon lze chápat jako sazbu nebo daň, která je kladena na nějakou činnost, zboží nebo službu. Představuje to, co musí každý zaplatit za použití tohoto zboží nebo služby. Na druhé straně v oblasti umění je kánon chápán jako příklad či vzor k následování, formulář, který je třeba respektovat a následně vyplnit konkrétními informacemi či údaji. Konečně také představuje soubor zákonů, kterými se řídí uvažovaná spravedlnost církve, proto se nazývá „kanonickým právem“.

Kánon tedy může být druhem daně. Od starověku jsou tedy některé činnosti, zboží nebo služby placeny sazbou nebo daní, která s sebou nese určitý druh výhod nebo ochrany pro ty, kdo je provádějí nebo organizují. Například kánon byla daň, kterou museli rolníci platit, aby mohli využívat půdu, kterou jim feudální pán dal do půjček nebo pronájmu. Kánon mohl mít formu platby kořením nebo kapitálem, i když ten se v poslední době stal téměř výhradním platebním prostředkem. Dnes je kánon aplikován jak na některé ekonomické činnosti, tak na nákup některých statků (zejména technologických) či služeb (využívání audiovizuálních médií apod.).

V druhém případě je kánon chápán jako příklad či vzor, ​​který musí každé odvětví umění následovat, aby dosáhlo dokonalosti. To je velmi viditelné v případě malířství, sochařství, hudby, architektury. Všechna tato odvětví umění měla své klasické časy, kdy byly zavedeny určité kánony považované za dokonalé a které musí být respektovány těmi, kdo je chtějí uplatňovat. Kánon v tomto smyslu však popírá i řada umělců v době krize či zpochybňování klasických hodnot.

Konečně, kánon je prvek, který tvoří kanonické právo neboli katolickou církev. V tomto smyslu je struktura církve, stejně jako její fungování, její výsady a její účel, organizována prostřednictvím norem, které tvoří toto právo.