The Napájení je on? panství, moc nebo schopnost, která je držena nad někým nebo něčím.
Moc, kterou máte nad něčím nebo někým
Jedná se o termín se silným zastoupením v právní oblasti, který zároveň zahrnuje otázky jako např moc, právo a povinnost.
Pak bude moc právem, povinností a mocí...
Právo proto, že kdokoli jej má, může je vykonat před určitými lidmi, aby plnili své předepsané povinnosti. Je to také moc, protože kdokoli ji vlastní, může použít sílu, aby zajistil její naplnění, právě z tohoto důvodu je tato moc obvykle svěřena autoritě. A je to také povinnost, protože kdo ji má, je povinen ji vykonávat, nikdy ji nemůže odmítnout.
Aplikace
Pravomoc lze uplatnit v následujících variantách: jurisdikce, kterou má osoba v nějaké oblasti; dokument, který osobě umožňuje zastupovat jiného a v případě potřeby jednat jeho jménem, mezi nejčastější příklady patří obecné nebo omezené pravomoci, které lidé udělují důvěryhodným osobám nebo jejich právníkům, aby je zastupovali v jakékoli situaci nebo v různých situacích. řízení; držení něčeho; a konečně pravomoc reprezentovat národ, což je pravomoc vykonávaná prezidentem nebo předsedou vlády národa a která jim jako taková umožňuje přijímat rozhodnutí, jejichž posláním bude zavádění veřejných politik zlepšujících kvalitu života. To samozřejmě v ideálu případů, i když se to bohužel v praxi často neděje.
Na druhé straně na soudní úrovni bude mít soud nebo soudce pravomoc zasahovat do případu nebo soudního sporu, který spadá do jeho pravomoci, a musí mimo jiné rozhodnout o vině či nevině někoho, přiznat odškodnění oběti. že možná budou muset vzít.
Rodičovská autorita: řada práv a povinností, které zákon přiznává rodičům ve vztahu k jejich nezletilým dětem
Ze své strany, péče bude to soubor práv, povinností a povinností, které zákon přiznává rodičům ohledně toho, co se týká jejich nezletilých dětí nebo v případě, že jsou zcela neschopné samostatně fungovat, s jasným posláním napomáhat efektivnímu plnění jejich podpůrných a vychovatelé vlastních dětí.
Otec, matka nemůže ponechat na svobodné vůli svých nezletilých dětí žádné transcendentální rozhodnutí o jejich životě, tím méně je nechat náhodě, pokud jde o jejich péči a výživu.
Dokud děti nedosáhnou zletilosti, což je obvykle 18 let, musí vykonávat své povinnosti a mít práva rodičů.
Samozřejmě, že rodiče, kteří nedodržují své povinnosti zejména, mohou být žalováni, potrestáni zákonem a vyzváni, aby je dodržovali. Mezitím, když má jeden z rodičů pocit, že jeho práva jsou z jakéhokoli důvodu porušována, může se naplnění svých práv domáhat i právní cestou.
V ideálním případě, kdy jsou oba rodiče spolu, ať už občansky sezdaní, nebo v opačném případě spojeni pod jednou střechou bez jakékoli právní role, bude rodičovská autorita odpovídat oběma, to znamená na každém kroku jejich ještě neemancipovaného dítěte. budou ti dva, kdo se za něj budou muset zodpovídat, nebo pokud chtěl chlapec např. provést nějakou akci jako je cestování sám nebo se oženit, což mu zákon v jeho věku stále neumožňuje, musí mít souhlas jeho rodičů, kteří mají rodičovskou autoritu.
Na druhou stranu při rozvodu či rozchodu rodičů se může stát, že soud po prošetření daného případu rozhodne, že rodičovská pravomoc odpovídá pouze jednomu z nich, nebo naopak oběma, tedy tzv. sdílené rodičovské autority.
Většina dnešních rozvodů souhlasí se sdílenou rodičovskou autoritou, s výjimkou těch konfliktních případů, kdy mezi rodiči dochází k vážným sporům.
