Nekalým jednáním se rozumí nezákonné a nevhodné jednání při výkonu povolání. Zjednodušeně bychom mohli říci, že jde o nějakou chybu s určitými důsledky.
Ačkoli je pojem zanedbání povinné péče aplikovatelný na jakoukoli profesionální činnost, nejčastěji se používá v medicíně.
Zanedbání povinné péče v lékařské profesi
Chyby lékařů a sester mají potenciálně vážné důsledky pro zdraví pacientů.
Pojem nekalé praktiky lze chápat několika způsoby. Pokud má lékař nedopatření se zřejmým dopadem na pacienta, mluvíme o nedbalosti. Někdy je lékařské rozhodnutí považováno za neuvážené. Může se také jednat o nedostatek odborných znalostí nebo nedodržení postupu při aplikaci konkrétního protokolu. V každém případě je za jejich činy odpovědný lékař, takže možná bude muset převzít určitou právní odpovědnost občanskoprávní nebo trestní povahy.
Normálně je zanedbání povinné péče nedobrovolné a bez jakéhokoli úmyslu, a proto by bylo považováno za trestný čin z nedbalosti. Výjimečně by se mohlo stát, že neoprávněné jednání bylo úmyslné, tedy něco, co by bylo klasifikováno jako zlovolný trestný čin.
Pojem zanedbání povinné péče je ekvivalentní jinému, lékařskému pochybení. Pokud jsou tyto typy rozsudků předloženy soudům, je jednou z nejsložitějších otázek prokázat spolehlivými důkazy, že skutečně došlo k nějakému druhu nesrovnalosti.
Medicína je disciplína a povolání s jedinečným postavením, protože se zabývá tím nejcennějším aspektem života, zdravím. Z tohoto důvodu již staří Řekové navrhovali kodex chování, známý jako Hippokratova přísaha, který musí být dodnes odborníky respektován. Stejně tak byly v posledních letech zavedeny tzv. deontologické kodexy, což jsou předpisy, které specifikují, jaké jsou povinnosti, kterými by se měla řídit odborná činnost lékařů nebo jakákoli jiná činnost.
Hippokratova přísaha a etický kodex jsou normativním referenčním rámcem, ve kterém jsou stanoveny správné činy a ty, které nejsou, tedy nesprávná medicína.
Foto: iStock - 1905HKN
