Zvyk je jakékoli chování, které se v průběhu času systematicky opakuje. Mělo by být jasné, že návyk není pouhým vytrvalým chováním, ale musí mít určitý stupeň pravidelnosti, který je zaměňován s životem jedince, který jej projevuje. V širším smyslu je způsob života kněží často nazýván zvykem.
Všichni lidé mají zakořeněnou řadu zvyky Mají pozoruhodný vliv na jejich životy, až určují úspěchy a neúspěchy v různých činnostech. Proto je nanejvýš důležité věnovat pozornost opakujícímu se chování, které bylo začleněno. Mnoho z nich je zcela v bezvědomí, takže k jejich identifikaci je nutná určitá míra introspekce. Většinu však lze snadno zahlédnout, i když je obtížné je začlenit a v případě potřeby odstranit.
Špatné návyky versus dobré návyky
The dobré návyky Jsou to ti, kteří směřují svou osobní existenci k dosažení cílů, které zlepšují kvalitu života. Musí být určeny na základě spokojenosti, kterou generují tomu, kdo je vlastní. Jako příklad lze tedy použít zvyk být informován, vzdělávat se, cvičit, udržovat hygienu, zdravě jíst atd.
Naopak, špatné návyky mají negativní důsledky pro náš život, jsou zdrojem nespokojenosti a často i neřestí. Některé z nich jsou notoricky škodlivé a obtížně odstranitelné. Jako příklady lze uvést nadměrné zahálení, plýtvání penězi, kouření, nadměrné pití atd. A od případu je, že mnoho z těchto chování se nazývá zlozvyky. Protože neřesti jsou většinou společnosti považovány za praktiky, které hraničí se zhýralými a nemorálními.
Kromě toho, zda existují excesy ve prospěch špatných návyků či nikoli, je ideálem vyhýbat se těm druhým a podporovat praktikování dobrých návyků u sebe a v bezprostředním okolí, které nás obklopuje.
Typy zvyků
Nyní v obrovském vesmíru špatných a dobrých návyků musíme rozlišit, že se mohou vyvinout v oblasti fyzické (spojené s naším tělem), afektivní (ty, které jsou spojeny se vztahem jednotlivce k jeho bezprostřednímu okolí, jako je např. pár, přátelé, rodina), sociální (implikují typické zvyky skupiny, komunity, skupiny), morální (označují správný nebo nesprávný způsob života a nějakým způsobem rozhodují o tom, zda je člověk považován za dobrého nebo špatný) a intelektuálové (implikují náš intelekt).
Nakonec je třeba poznamenat, že odpovědnost za návyky může být omezena. Vskutku mnohé z nich jsou začleněny v dětství nebo v raném věku, kdy ještě není jasná představa o jejich důsledcích. Může se také stát, že to dobré i to špatné se získá vlivem vnějšího prostředí, např. rodiny. Cokoli, vždy je důležité věnovat jim pozornost, abychom je využili ve svůj prospěch.
Zvyk v náboženství
Na popud náboženství je slovo habit široce používáno, protože označuje investituru, oděv, který nosí řeholníci, jako jsou mimo jiné kněží, jeptišky, biskupové, a to je nějak odlišuje od občanské společnosti.
Stojí za zmínku, že každá náboženská hodnost má habit, tuniku, plášť nebo plášť a že vykazuje určité určité vlastnosti. Barvy, které se v návycích používají, jsou černá nebo bílá, tedy nejneutrálnější barvy chromatického spektra.
Další použití slova zvyk
Přestože jsou výše uvedené odstavce bezesporu nejčastějšími způsoby použití, které se připisují slovu, které nás zaměstnává, je také možné, že najdeme další odkazy... botanika habitus je tvar rostlinného druhu, který bude charakterizován stonkem, větvemi a jejich strukturou.
V prostředí válečnýZvyk pojmenovává ten rozdíl, který odlišuje vojenský řád.
Ohledně geologie krystalický habitus je to vnější vzhled minerálu a například nám umožňuje vysvětlit, jak minerál vypadá z makroskopického pohledu.
A pro psychologie zvyk bude chování, které člověk pravidelně opakuje a které se vyvíjí, aniž by je jedinec musel zdůvodňovat.
