Slovo kazuistika pochází z latinského casus, což znamená případ. Používá se ve třech různých významech. Obecně se jedná o (1) analýzu situací nebo konkrétních případů, které jsou součástí téže věci. Na druhé straně (2) v oblasti teologie nebo etiky je aplikace obecných mravních principů na různé konkrétní chování lidských bytostí. Konečně v oblasti práva (3) se pojem kazuistika používá k označení analýzy právní situace prostřednictvím souboru ilustrativních případů.
Znát konkrétní případy pro pochopení obecné reality
Myšlenka kazuistiky je použitelná ve všech těch kontextech, ve kterých je učiněn pokus pochopit globální situaci z některých konkrétních případů, které jsou ilustrativní.
Pokud bychom studovali fenomén chudoby, byla by kazuistická analýza prezentována konkrétními situacemi chudoby (všechny uvedené případy by byly odlišné, ale obecnou představu o chudobě by měly společnou).
V teologii a etice
V těchto dvou disciplínách je analýza lidského chování běžná, protože v obou se jedná o morální rozměr člověka. Ve skutečnosti lze obecný teologický nebo etický princip pochopit, pokud se podíváme na řadu skutečných nebo fiktivních případů, které tento princip ilustrují. Morální smysl kazuistického typu je takový, který je založen na zkoumání konkrétních případů.
Předpokládejme, že analyzujeme starostlivé chování tří jedinců z pohledu křesťanské teologie. V případě A jde o člověka, který pomáhá druhým inspirován konceptem křesťanské lásky, v případě B jedná jedinec velkoryse na základě lásky k Bohu a v případě C člověk koná dobro pro nastolení míru mezi lidmi.
V teologii slouží kazuistika jako metodologický rozbor a příkladem toho jsou blahoslavenství či podobenství (každé podobenství je konkrétní případ a s ním je uveden konkrétní příklad obecného principu).
Ve sféře etiky může být chápání myšlenky morálního dobra nebo povinnosti také provedeno uchýlením se k řadě konkrétních hypotetických případů.
Analýza teorie kriminality z konkrétních případů
Předpokládejme, že právník analyzuje pojem zločinu. K provedení této analýzy se nezaměřuje na teoretický rozměr věci, ale uvádí řadu konkrétních případů, které slouží k ilustraci jeho výkladu. Tímto způsobem by bylo možné vysvětlit druhy trestných činů pomocí významných příkladů a všechny tvoří kazuistiku trestného činu.
Foto: Fotolia - Joebakal