Slovo zneužívání se používá k označení všech způsobů jednání, které zahrnují nějaký druh agrese nebo násilí.
Chování, které zahrnuje agresi vůči ostatním
Jak už samo slovo říká, zneužívání je způsob, jak se k někomu chovat špatně, jak se k němu chovat agresivně, s urážkami, křikem a dokonce i fyzickým násilím.
Zneužívání je v každém smyslu škodlivé pro osobu, které se dostane, protože může vést k vážným zraněním, pokud je útok fyzický, a také k emocionálním a psychickým zraněním, pokud je zneužívání verbální.
Ve společnostech, ve kterých je násilí běžnou metodou komunikace, je špatné zacházení konstantní mezi různými členy komunity, ale také tisíci různými způsoby, což znamená, že špatné zacházení se netýká pouze pohlaví, skupiny. regionu nebo typu fyzické vlastnosti.
Stále existuje mnoho společností, ve kterých stále převládají jednodušší formy komunikace a hodnoty respektu, tolerance a společenství.
Zneužívání je velkým nebezpečím jak pro ty, kdo jím trpí, tak pro ty, kteří ho provozují.
Je tomu tak proto, že používáním zneužívání může člověk snadno pociťovat stále větší zájem o jeho udržování, reprodukci a zviditelnění na co nejvíce místech.
Síla zneužití
Zneužívání dává moc těm, kteří ji uplatňují, protože předpokládá, že na druhé straně je někdo, kdo trpí a kdo je viděn, v době zneužívání nebo dokonce později, jak je touto agresí zmenšen.
Díky moci se člověk může stát agresivnějším a odhodlanějším hledat více moci výměnou za další zneužívání.
Ačkoli není správné zobecňovat, realita nám ukazuje, že špatné zacházení s určitými sektory nebo sociálními skupinami je stále běžnější a nebezpečnější.
Ženy, děti a senioři, nejzranitelnější a nejčastější příjemci násilí v jeho různých projevech
Jistými oběťmi týrání jsou tedy jak ženy, děti, senioři, imigranti, pokorní, tak i zvířata, a to do značné míry souvisí s jejich bezbranností a obecným přesvědčením, že tyto skupiny jsou zodpovědné za nějakou křivdu či ono, protože jsou bezbranní, snáze se jim dostane týrání od ostatních.
Rodinné násilí, což je násilné a opakované chování agrese, se vyskytuje, jak nám jeho název napovídá, v rámci rodiny, přičemž jedním z jejích členů je ten, kdo je popraví, obvykle otec rodiny, i když existují i případy žen, které týrat své děti a jejich manžely.
Je to většinou mocenská nerovnováha, která ji iniciuje, a děti a ženy jsou nejčastějšími příjemci.
I když k němu může dojít v méně závažných případech, rodinné násilí nevzniká z jednoho okamžiku na druhý, ale je výsledkem dlouhého procesu.
Vzhledem k výše uvedenému je nezbytně nutné to nahlásit včas, protože bohužel případy reality nám to ukazují, když se to neděje a je to zamlčováno a skryto, následky mohou být pro toho, kdo to denně trpí, smrtelné.
Vždy nahlaste násilí v rodině
Rodinné násilí může zahrnovat fyzické, psychické, sexuální a ekonomické týrání, které se projevuje obsedantní kontrolou výdajů manžela/manželky, která mu zakazuje hospodařit s vlastními penězi, omezuje výdaje a dokonce mu brání vyjádřit svůj názor na to, co je utraceno, např. ostatní.
V těchto případech odloučených rodičů je běžné, že otec tento typ zneužívání uplatňuje, například odepírá své bývalé manželce kvóty na jídlo pro děti páru.
Tváří v tvář situaci rodinného násilí je důležité, aby každý věděl, že to musí nahlásit, jakmile dojde k první demonstraci, pak už může být pozdě...
Stížnost přitom musí podat osoba, která jí trpí, nebo rodinný příslušník, který si tohoto stavu všimne.
Je-li to možné, druhá věc, kterou musíte udělat, je opustit dům, pokud tak násilná osoba neudělá, a obrátit se na důvěryhodné příbuzné, kteří slouží jako zádrž.
Hlášení musí být učiněno na policejní služebně nejblíže domu nebo v těch střediscích, která jsou tomuto typu případů věnována.
Poté bude muset policie zasáhnout spravedlnost, která s konečnou platností rozhodne o dalších krocích a odpovídajících trestech.
