Slovo nebo výraz má pejorativní význam, když je použit ke kritice, pohrdání nebo zesměšnění jiné osoby, skupiny nebo myšlenek. Pejorativní slovo pochází z latinského peiorare, což znamená zhoršovat se.
Záměr v komunikaci
Když komunikujeme, je zcela běžné, že vyjadřujeme své preference, filie a fobie. To, co je nám nepříjemné, vyjadřujeme nějakým hanlivým výrazem, tedy pejorativně. Slovo nebo výraz nabývá pejorativního významu, když je použit urážlivým nebo zraňujícím způsobem. Slovo Žid tedy v zásadě naznačuje, že se někdo hlásí k náboženství, ale výraz Žid se historicky používal jako nadávka.
Považování slova za pejorativní závisí na záměru mluvčího, kulturním kontextu a tónu použitém v komunikaci. V některých případech lze urážlivý výraz říci přátelsky, jako je tomu u některých andaluských výrazů.
Příklady pejorativních pojmů ve španělské kultuře
Zda je slovo nebo výraz pejorativní nebo ne, závisí na kulturní tradici každé země nebo každé komunity. Pokud se dva černí přátelé pozdraví a jeden řekne druhému „černý“, není to žádná urážka, ale může nastat, pokud se jedná o bělocha, který oslovuje černocha. Existuje mnoho termínů s pejorativním významem. V Baskicku se tedy slovo maketo používá k označení těch, kteří nejsou Baskové, a totéž se děje v Katalánsku se slovem charnego nebo na Kanárských ostrovech s pojmem godo. V devatenáctém století se ve Španělsku zastáncům francouzské politické tradice říkalo afrancesados, což je jasně pejorativní jméno.
Cikán je někdo, kdo patří k cikánskému etniku, ale v praxi se tento termín používá jako urážka, což znamená, že se jedná o někoho, kdo se zabývá nějakou kriminální nebo podezřelou činností.
Kuriózní případ je, co se děje s pojmem státní úředník, což je v zásadě někdo, kdo pracuje pro veřejnou správu, ale ve španělské kultuře je vůči této skupině často používán hanlivě. Španělsko je země velmi navštěvovaná turisty, kteří jsou v lidovém jazyce známí jako „guiris“, což je stejně hanlivý název.
Od chvály k urážce
Pejorativní konotace slova se může vyvíjet av tomto smyslu je třeba mít na paměti, že slovo „fašistický“ nebo „španělský“ mělo před desítkami let doplňkovou konotaci a dnes může být použito jako urážka. Něco velmi podobného nastává u zvolání „Ať žije Španělsko!“, které po mnoho let naznačovalo výraz národní hrdosti a vlastenectví a je v současnosti velkými vrstvami obyvatelstva interpretováno velmi negativně.
Fotky: iStock - Diana Hirsch / Izabela Habur
