Koncept potravní sítě je ten, který je aplikován na přírodní jev, jehož prostřednictvím se různé živé bytosti navzájem propojují z cyklu života, který znamená, že některé se živí jinými, aby přežily. Slovo trofický pochází z řeckého jazyka, ve kterém je trophos, což znamená jídlo. Potravinový řetězec nebo řetězec je tedy spojením různých článků, které se spojují od spotřeby, aby přežily. Protože se nikdo neživí výhradně nebo speciálně lidskou bytostí, je obvykle umístěn na konci potravní sítě, protože jako všežravec požírá všechny druhy živých bytostí a žádná na ní nezávisí, aby přežila.
Potravinová síť má několik bodů, které se ve všech případech více či méně opakují, i když s obměnami. Princip každé potravní sítě nebo řetězce je ten, který zabírají rostliny všeho druhu. Tyto živé bytosti, které jsou autotrofy, tedy tím, že si produkují vlastní potravu, jsou prvními články v řetězu, protože na nich závisí jiné živé bytosti, aby se samy živily. Rostliny, zelenina a stromy jsou autotrofy, protože berou přírodní prvky, jako je voda, světlo nebo oxid uhličitý, aby je přeměnily na potravu, kterou uvnitř zpracovávají. Rostliny tedy tím, že žijí svými vlastními prostředky, umožňují těmto býložravým zvířatům, aby se také živili a nadále přežívali.
Býložravci jsou obvykle druhým článkem v jakékoli potravní síti, protože jsou to oni, kdo konzumuje rostliny, a proto by měli být lokalizováni hned poté. Po těchto zvířatech (jako jsou koně, zebry, antilopy, krávy nebo buvoli) následují masožravá zvířata, která jedí maso (například lev, tygr, vlk, medvěd). Výhradně masožravá zvířata jsou pak zařazena na třetí místo, ačkoli potravní řetězec může mít několik masožravých článků (například když se v oceánu větší ryby živí menšími rybami, které se zase živí jinými rybami). Lidská bytost je umístěna na konci sítě a může jako potravu konzumovat kterýkoli z předchozích prvků inkluzivním nebo exkluzivním způsobem v závislosti na své stravě.
