Různé politické formace se snaží přilákat občany, aby získaly co největší počet hlasů. Část občanů se však rozhodne neúčastnit se volebních procesů. Obvykle ten, kdo zastává tuto pozici, se definuje jako apolitický.
Příčiny apolitismu
Neexistuje jediný důvod vysvětlovat tento společenský trend. Je to velmi rozšířený jev a souvisí se všemi druhy politických systémů, ať už demokratických nebo totalitních.
Jsou jedinci, kteří nevolí ve volbách a ignorují politickou realitu, protože se domnívají, že je žádná strana dostatečně nezastupuje.
Ostatní lidé jsou hluboce zklamáni politickou realitou jako celkem a v důsledku toho nevolí žádnou možnost. V této skupině je běžné používání některých výrazů: „všichni politici jsou si rovni“, „nevěřím v politiku“ a podobně.
V některých případech osobní ideologie nezapadá do systému parlamentní demokracie. To se děje mezi aktivisty a militanty anarchistické či anarchosyndikalistické ideologie, kteří brání volné sdružování lidí mimo konvenční strany.
Někteří praktikují apolitismus, protože nevěří v demokratický model, protože ho považují za neefektivní, demagogický nebo prostě zkorumpovaný.
Apolitický přístup může souviset s výrazně individualistickými pozicemi nebo se společenským trendem pohrdání vším, co souvisí s politikou.
Původ tohoto přístupu je někdy založen na pozicích ekonomického charakteru. Existují lidé, jejichž jedinou ideologií jsou peníze a jejich rozhodnutí závisí výhradně na jejich peněžních zájmech.
Kritika apolitismu
Jak tvrdil Aristoteles, člověk je politické zvíře. To znamená, že není možné žít odděleně od problémů, které ovlivňují společnost jako celek. I když někdo nemá zájem o veřejnost nebo o politické debaty, rozhodnutí vládců budou mít určitý vliv na jeho každodenní život.
Prohlásit se za apolitického je jako tvrdit, že život ve společnosti člověka nezajímá. Na druhou stranu, rozhodnutí nevolit může být založeno na velmi opodstatněných důvodech, ale kdo se pro tuto možnost rozhodne, přímo prospívá nejvíce volené politické straně.
Konečně, odmítnutí politiky v jakékoli její formě velmi často představuje hluboký rozpor, protože nemá smysl se vymezovat jako apolitický a zároveň kritizovat politická rozhodnutí.
Pokud někdo nechce o problému nic vědět, nezdá se mu rozumné tento problém kritizovat.
Fotolia fotografie: ArtFamily / Enjoys25
