Rekapitulace je akce syntetizující vysvětlení, které bylo dříve popsáno. Jinými slovy, spočívá ve vytvoření shrnutí toho, co bylo zmíněno.
V ústní i písemné komunikaci je někdy vhodné rekapitulovat se záměrem stručně připomenout široký a podrobný výklad.
Představme si učitele, který vysvětluje téma během několika hodin. Abychom nabídli zhuštěné informace, je docela možné, že v určité chvíli zrekapitulujete všechna svá vysvětlení. Studenti tak budou mít shrnutí tématu.
V rekapitulaci dochází k návratu zpět v tom smyslu, že to, co bylo odhaleno, se znovu opakuje, ale redukovaným a syntetickým způsobem. Je to způsob, jak si zapamatovat výchozí bod a základní prvky vyprávění, informace nebo příběhu.
Existuje literární žánr, který v podstatě spočívá v rekapitulaci: autobiografie. Spisovatel vzpomíná na své zážitky tak, že část jeho života je uspořádána a shrnuta.
Efektivní technika komunikace
Když komunikujeme, informace, které poskytujeme, jsou velmi pohodlné, ale zároveň je nezbytné, abychom byli efektivní, tedy aby řeč dokázala partnera přesvědčit.
Kdo používá slovo a chce, aby jeho poselství bylo oceněno, musí často rekapitulovat, aby se předávané myšlenky nerozptýlily v projevu nebo na výstavě. Obecně platí, že shrnutí nebo rekapitulace zásahu se provádí na jeho konci a velmi zhuštěným způsobem. S tímto vysvětlujícím zdrojem je dosaženo větší síly v argumentaci a je zabráněno nebezpečí, že posluchač ztratí dějovou nit. Tato technika se používá za různých okolností: na konferenci, v žalobě u soudu, na politickém shromáždění nebo v písemné zprávě.
V televizním médiu se jako zdroj objevuje i rekapitulace. Představuje se, když je oznámena nová epizoda seriálu, a aby měl divák určité informace o nejnovějších událostech, objevují se souhrnně.
Při rekapitulaci bychom mohli potvrdit, že tento koncept je způsobem shrnutí sdělení, je to užitečná strategie v různých diskursivních formách a její správné použití umožňuje efektivnější komunikaci.
