Etymologicky pochází z latinského syllogismus, které zase pochází z řeckého syllogismós. Podle jeho sémantického smyslu jde o spojení dvou koceptů, syn a logos, což by se dalo přeložit jako spojení nebo kombinace výrazů. Sylogismus je struktura, která se skládá ze dvou premis a závěru. V něm jsou tři termíny (hlavní, vedlejší a střední), které jsou prezentovány jako deduktivní uvažování, které jde od obecného ke konkrétnímu.
Příklad klasického sylogismu by byl následující:
1) všichni muži jsou smrtelní,
2) Aristoteles je muž a
3) pak je Aristoteles smrtelný (v tomto příkladu bude hlavní výraz smrtelný, vedlejší výraz bude Aristoteles a střední výraz bude člověk).
Je třeba říci, že ne každý sylogismus na základě bytí jednoho je nutně pravdivý, ale aby byl platný, musí respektovat určitá pravidla, konkrétně osm.
Sylogismy byly vytvořeny před 2500 lety Aristotelem jako součást logiky. Jeho základní myšlenka spočívá v extrahování nebo odvození závěru ze dvou premis, a proto je třeba dodržovat řadu inferenčních pravidel.
Pravidla vyvozování sylogismu
- První pravidlo se týká počtu termínů, který musí být vždy tři. Jakákoli změna tohoto pravidla by vytvořila klam, tedy falešné uvažování se zdáním pravdy.
- Druhé pravidlo naznačuje, že prostřední člen by neměl být součástí závěru.
- Třetí potvrzuje, že prostřední termín musí být distribuován alespoň v jedné z provozoven.
- Podle čtvrtého pravidla se střední termín musí nacházet ve svém univerzálním rozšíření alespoň v jedné z provozoven.
- Páté pravidlo říká, že ze dvou negativních premis je nemožné získat jakýkoli závěr.
- Šestý říká, že ze dvou kladných premis nelze vyvodit negativní závěr.
- Podle sedmého pravidla, pokud je premisa partikulární, znamená to, že závěr bude také partikulární, a na druhé straně, pokud je premisa negativní, bude závěr stejně negativní.
- Osmé a poslední pravidlo říká, že ze dvou konkrétních premis nelze dojít k závěru.
Sylogismus je přítomen v našich mentálních schématech a v matematice
V každodenním životě tuto logickou strukturu používáme, vědomě nebo ne. Sylogismy pomáhají uvažovat s logickým kritériem. Nejvíce se však používají v matematice. V tomto smyslu jsou úvahy a matematické důkazy založeny na pravidlech sylogismů.
