Říká se, že něco má autenticitu, když je to pravda a existuje o tom důkaz. Myšlenka autenticity je v protikladu k jiné, falešnosti. Tyto dva antagonistické koncepty se používají k vymezení nebo klasifikaci něčeho, protože není vždy zřejmé, že objekt je skutečný nebo že jde o zfalšovanou verzi. Umělecké dílo tedy může být falešné nebo autentické a potvrdit jej může pouze odborník.
Autentičnost v produktech
Mezi produkty, které konzumujeme, jsou některé, které jsou padělky. Aby se zabránilo obchodování s padělanými produkty, byly zavedeny strategie, které zajistí pravdivost těch, které jsou pravé, a tedy autentické. Certifikáty kvality nebo pečeti představují způsob, jak spotřebitelé nebýt klamáni a mají plnou záruku, že zakoupené produkty nejsou falešné nebo zmanipulované verze.
Trh s padělanými výrobky je obrovský (umělecká díla, napodobeniny ochranných známek, padělané měny a mnoho dalších oblastí).
Osobní autenticita
Pokrytectví, faleš nebo lži jsou mezi lidmi běžné. Naproti tomu někdo je považován za autentického, když nepředstírá, nepodvádí a prezentuje se takový, jaký ve skutečnosti je.
Autentičtí lidé se druhým ukazují ve své skutečné osobní dimenzi, bez záhybů nebo strategií, říkají pravdu, i když jim nerozumí.
Někdo je autentický, když se nestará o názor druhých a chce být věrný sám sobě. Tento postoj je chvályhodný, ale není vyňat z možného společenského odmítnutí, protože věrnost některým zásadám a hodnotám znamená možné konfrontace s některým sektorem společnosti.
Být autentický je osobní touha a většina jednotlivců má příznivé mínění o míře autenticity. Různé formy manipulace jsou však považovány za společensky užitečné, a proto jsou upřímné a čestné postoje někdy škodlivé pro osobní zájmy každého z nich.
Být autentický neznamená oklamat ostatní a především neoklamat sebe. Kdo má tento osobnostní rys, bere na sebe důsledky svých činů a ví, že s největší pravděpodobností bude muset jít proti proudu nebo za to zaplatit vysokou cenu.
