Na příkaz biologie bude pojmenován jako jednobuněčný k tomu organismus, který se skládá z jediné buňky, mezitím se v této jediné buňce nacházejí znovu sjednotil všechny své životní funkce. Například, bakterií a prvoků jsou nejlepšími představiteli jednobuněčných organismů. Je třeba poznamenat, že jednobuněčné organismy jsou na planetě Zemi nejhojnější, daleko předčí ostatní živé bytosti.
Naopak, mnohobuněčné nebo mnohobuněčné organismy jsou ti, kteří mají skládající se ze dvou nebo více buněk, jako jsou mimo jiné zvířata, rostliny, je však důležité zmínit, že všechny organismy vznikají z jediné buňky, která se pak množí a ustupuje organismu. U tohoto typu živých bytostí jsou buňky diferencované a jsou schopny vykonávat různé speciální funkce, mezitím se mohou reprodukovat z mitózy.
Mnohobuněčné organismy se tvoří, když jsou buňky identifikovány a spojeny s jinými, navíc buněčná spojení, která vytvářejí, budou trvalá, to znamená, že buňky nebudou schopny žít izolovaně a budou potřebovat spojení. Nyní k tomuto spojení musí dojít v rámci, ve kterém různé typy buněk spouštějí buněčnou organizaci v tkáních, orgánech a systémech, které jsou pak schopny vytvořit kompletní organismus.
Jednobuněčné organismy jsou většinou prokaryota, jako je případ bakterií, i když existují i eukaryota, jako je případ prvoků.
Cirkulace v těchto organismech je ovlivňována pohybem cytoplazmy, tzv cyklóza. V podstatě tento pohyb, způsobený cytoskeletem nebo mikrovlákny, které jej tvoří, usnadňuje intracelulární výměnu látek mezi buňkou a jejím vnějškem.
V jiném smyslu je tento typ jednobuněčného organismu považován za nejprimitivnější na naší planetě, dokonce v tomto smyslu předčí mnohobuněčné, a jistě z tohoto důvodu jej najdeme v něčem, co jsme právě zmínili, a to v tom, že všechny organismy, včetně mnohobuněčných, v počátečním okamžikem jejich života byla jediná buňka.
