Tento geometrický obrazec se skládá ze čtyř rovnostranných trojúhelníků, tedy pravidelných trojúhelníků. Jinými slovy, je to pravidelný mnohostěn se čtyřmi stejnými trojúhelníkovými plochami. Tento mnohostěn má celkem čtyři plochy, šest hran a čtyři vrcholy (v každém z jeho vrcholů se setkávají tři plochy).
Pokud jde o její výšku, získáme ji nakreslením kolmice z vrcholu směrem k protější ploše tohoto obrázku. Jeho objem se rovná jedné třetině plochy základny vynásobené její výškou. Pro výpočet plochy se vypočítá plocha jednoho z jeho trojúhelníků a vynásobí se čtyřmi.
Existují také nepravidelné čtyřstěny, které se skládají ze čtyř různých mnohostěnů. Existují dvě varianty: trojúhelník a izofaciální. První má tři plochy tvořené pravoúhlými trojúhelníky a jejich výšky se shodují ve stejném bodě. Druhý je tvořen třemi stejnými rovnoramennými trojúhelníky.
Geometrický obrazec s mystickou a terapeutickou hodnotou
Řecký filozof Platón pochopil, že celý vesmír lze shrnout do pěti geometrických obrazců: čtyřstěn, šestistěn krychle, osmistěn, dvanáctistěn a dvacetistěn. Všechny jsou známé pod jedním jménem, „platónská tělesa“. Kombinace těchto pevných látek by vytvořila kouli, která by představovala posvátnou geometrii vesmíru.
Pro Platóna čtyřstěn symbolizuje živel přírody, oheň (současně je tato postava spojena s pojmem moudrosti). Šestistěn představuje zemi. Osmistěn představuje vzduch. Dvanáctstěn symbolizuje éter.
Nakonec dvacetistěn představuje vodu. Podle některých pseudovědeckých interpretací tyto údaje přímo souvisejí s některými fyzikálními změnami živých organismů a následně je jejich prostřednictvím možné léčit některé nemoci.
Vzory v přírodě lze vyjádřit matematickým jazykem
Na druhé straně někteří vědci tvrdí, že jazyk vesmíru je spojen s platónskými tělesy. To znamená, že fyzický svět je uspořádán podle vlastností matematické povahy.
Matematické vzorce jsou přítomny v konstelacích, v lidském těle, v umění i ve městech, která obýváme. Geometrické obrazce nám dokonce umožňují porozumět subatomárním částem hmoty. Tato realita byla intuitivně položena Platónem a filozofy pythagorejské školy.
O této otázce vědci diskutují dodnes. Pro některé je příroda napsána matematickým jazykem a pro jiné je to naše mysl, která vytváří matematické modely k pochopení přírody.
Foto: Fotolia - Peter Hermes Furian
