Termín nezávislost je obvykle spojován s kvalitou suverénní a autonomní země nebo geografického regionu. Jeho význam však není výlučně politický a v mnoha případech jej lze chápat i jako vlastnost aplikovatelnou na člověka, na instituci, dokonce i na zvíře. Můžeme tedy říci, že nezávislost je morální a etická hodnota, která má co do činění se schopností, kterou dotyčný subjekt prokazuje, postarat se sám o sebe a nepodléhat poručnictví nebo kontrole vyšší entity.
Nezávislost je jinými slovy nezávislost. Takto chápaný termín znamená možnost rozhodovat se autonomně a svobodně. Netřeba dodávat, že pojem nezávislosti je hluboce spjat s pojmem svoboda, a proto se stává jedním z nejdůležitějších a nejpodstatnějších prvků lidského života.
Normálně se pojem nezávislost vztahuje k politickým jevům, protože je také chápán jako možnost, že země, region nebo jakákoli komunita musí vládnout sama sobě a vyčlenit tak jakoukoli doménu nebo opatrovnictví, které může pocházet z jiného regionu nebo entity. Boje za nezávislost poznamenaly lidskou historii od nejstarších dob právě proto, že když existuje pojem nezávislosti, existuje také pojem nadvlády a podřízenosti. Odhaduje se, že v průběhu lidské historie došlo k četným cyklům nezávislosti, které umožnily mnoha regionům osvobodit se od jha, které na ně padlo.
Pojem nezávislosti lze přitom aplikovat i na běžný život běžného člověka. V tomto smyslu je nezávislý člověk ten, kdo se o sebe dokáže postarat v ekonomických, sociálních, pracovních nebo bytových záležitostech.
