Odkazuje na spisy Lukáše, Matouše a Marka o myšlence, že mezi třemi vizemi existuje spojení, což je důsledek dat a křížových příběhů, které lze ocenit při srovnání. V tomto smyslu se používá termín synoptický.
Přístup k synoptickému "problému"
V Novém zákoně jsou prvními třemi knihami evangelium podle Matouše, podle Marka a podle Lukáše. Synoptické se jim říká proto, že ve všech je zachována stejná struktura a velmi podobný obsah.
Podle odborníků na biblickou problematiku není tato shoda náhodná, a proto se má za to, že tři svědectví musí pocházet ze stejného literárního textu nebo ze společného zdroje. V tomto bodě se diskutuje o synoptickém problému s odkazem na to, co by mohlo být společným prvkem, z něhož vycházela evangelia podle Matouše, Marka a Lukáše.
Z teologie synoptický problém neexistuje, protože tři evangelia pocházejí ze slova vydaného Bohem. Existuje však „literární“ problém: určit, který text nebo ústní zdroj obsahuje původní informace z těchto evangelií.
Čtyři hypotézy
Podle kritérií G. E Lessinga se tři evangelisté spoléhali na evangelium napsané v aramejštině, které nakonec zmizelo.
Druhá hypotéza, kterou hájil H. Koester, tvrdí, že před Markem existoval jiný evangelista se stejným jménem a jeho dílo sloužilo jako odkaz pro Matouše, Lukáše a Marka, které známe.
Třetí možnost obhajuje J. J Griesbach a podle ní bylo prvním evangeliem evangelium svatého Matouše, které posloužilo jako základ pro vyprávění svatého Lukáše a svatého Marka (tato koncepce je založena na údajích shromážděných v Novém zákoně: Matouš byl přímým učedníkem Ježíše Nazaretského).
Podle poslední vysvětlující hypotézy, kterou zastával protestantský teolog Christian Wiesse a kterou přijala většina badatelů, existovaly dva původní zdroje: svědectví Matouše a Lukáše. Obě evangelia by sdílela společné písmo, které výzkumník pojmenoval písmenem Q (Q je v tomto případě zkratka slova Quelle v němčině, což znamená písmo).
Hypotéza Q, známá také jako Gospel Q nebo Source Q, odkazuje na společný materiál evangelistů Matouše a Lukáše, ale s výjimkou Marka. Podle této koncepce by obsah synoptických evangelií souvisel s ústním podáním prvních křesťanů.
Kanonická evangelia a apokryfní evangelia
Takzvaná kanonická evangelia jsou ta, která byla oficiálně uznána katolickou církví (již zmínění tři synoptici plus Janovo evangelium). Všechna tato svědectví se týkají přímého či nepřímého kontaktu, který měli apoštolové s Ježíšem Nazaretským.
Apokryfní evangelia jsou ta, která neměla oficiální uznání katolické církve a která byla napsána po těch kanonických.
Kromě jejich oficiálního uznání v rámci katolického kánonu se tyto texty pokoušejí poskytnout informace o aspektech života Ježíše Nazaretského, které se v kanonických textech nevyskytují.
