Koncept axiomatický V našem jazyce se používá v rozšířeném smyslu pro označení všeho co je zřejmé a pravdivé, to znamená, že je dokázáno, že je to tak prezentováno a ukazováno a pak se to ukazuje jako nezpochybnitelné a nevyvratitelné tváří v tvář otázkám, které mohou vyvstat a které to chtějí ukázat jako něco pochybného nebo otevřeného zájmu o to.
Tento koncept úzce souvisí s konceptem axiom, protože přesně také to, co je relativní k axiomu, bude definováno jako axiomatické.
Axiom je platné a pravdivé tvrzení a jako takové je obvykle považováno za maxima, principy, které přispívají k vytvoření teorie odpovídající např. nějakému vědnímu oboru, nebo se také často používají jako pilíře argumentu.
Oba pojmy, axiom a axiomatika, jsou jistě starověké, protože je používali řečtí filozofové starověkého Řecka, nebo spíše používali řecké termíny, z nichž vycházely, k označení těch otázek, které nepotřebovaly žádný důkaz nebo ověření, aby byly přijaty jako platné, ale prostě přijaty jako nezpochybnitelné pravdy.
Například pojem axiom se používá jako synonymum pro princip.
Pojem axiom i pojem axiomatika se v oblasti exaktních věd běžně používají, jako je tomu např. Fyzika a matematika. Takzvané zákony či věty, se kterými se při studiu obou věd obvykle nacházíme, jsou přesně podpořeny axiomy.
Na druhou stranu v jiných o něco novějších vědách, jako je komunikace, se axiomy také používají k definování některých zásadních aspektů komunikace mezi lidmi, například.
Pro logiku je axiom zřejmým předpokladem, který je přijímán bez námitek a bez nutnosti jakéhokoli důkazu a který bude také použit k demonstraci mnoha dalších souvisejících problémů.
Stojí za zmínku, že soubor axiomů, jejichž posláním je definovat nebo udržovat určitou teorii nebo zákon na příkaz vědy, bude formálně nazýván axiomatickým systémem.
