Když zaujmete postoj ve prospěch jiné osoby nebo věci bez objektivních a přísných kritérií, jednáte zaujatě. Kdo takto jedná, má zainteresované, svévolné a tedy neférové chování. Pokud chceme být ve svých rozhodnutích spravedliví, je nutné se vyvarovat zaujatosti.
Bez nestrannosti nelze činit spravedlivá rozhodnutí
Když fotbalový rozhodčí řídí zápas, předpokládá se, že všechna jeho rozhodnutí musí být nestranná, jinak by se choval naprosto neférově. Obdobným způsobem musí soudce vykonávat svou práci tak, aby se vyhnul částečnému rozhodnutí.
V určitých společenských kontextech něčí dílčí postoj neznamená žádnou nespravedlnost, protože jde o rozumný postoj. Vezměme si otce, který hlídá svého syna, když si hraje v parku s ostatními dětmi. Otec není pečovatelem všech dětí a je logické, že své vlastní dítě sleduje bedlivěji než ostatní.
Bylo by tedy nerozumné tvrdit, že otec je podjatý. V jiných typech kontextů je však nezbytné, aby byl něčí postoj neutrální nebo nestranný. Představte si, že učitel opravuje zkoušky svých žáků a vědomě některým dává vyšší skóre než jiným. Jeho chování je nefér, protože ho jeho profese nutí činit stranická rozhodnutí.
Stručně řečeno, existují profese a činnosti, které implikují zcela nestranný a neutrální postoj.
Různé formy zaujatosti
Na pracovišti si firmy vybírají nejvhodnější kandidáty pro každou práci. Tato obecná myšlenka není vždy naplněna a pokud je kandidát zvolen bez objektivních kritérií, hovoříme o plug-inech nebo nepotismu. Něco velmi podobného se děje s kamarádstvím a protekcí, dvěma způsoby, jak zvýhodňovat blízké lidi pro nějaký druh osobního zájmu.
Není snadné být nestranný
Zatímco teoreticky je žádoucí, aby všechna rozhodnutí byla nestranná a spravedlivá, v praxi je to podstatně obtížnější. Ve větší či menší míře máme všichni předsudky, zájmy a osobní sklony, které mocně ovlivňují rozhodování o té či oné možnosti.
Fotografie: Fotolia - artisticco / rudall30
