Práva spotřebitele se rozumí soubor předpisů a zákonů, jejichž hlavním cílem je zajistit obranu jakéhokoli typu spotřebitele v situacích, kdy není respektována jeho moc nebo postavení spotřebitele.
Soubor zákonů, které chrání spotřebitele před porušením ze strany prodejců a poskytovatelů produktů a služeb
Mezi nejčastější případy patří podvod s produktem, který byl zakoupen a který nesplňuje nabízené a propagované sliby, nebo když není dodržena dohoda či smlouva podepsaná při kontraktaci služby.
V těchto nebo více případech mají spotřebitelé soubor zákonů, které nás chrání a podporují, abychom byli schopni v těchto případech uplatnit příslušné nároky a abychom mohli být odškodněni za podvod nebo nedodržení.
Neustálé závady v tomto ohledu vyvolaly ohromný počet stížností.
Existence tohoto typu práv vyplývá z rozšiřování masivní spotřeby zboží a služeb a také z narůstajícího neúspěchu při poskytování tohoto zboží nebo služeb včas, tak jak byly nasmlouvány.
Soubor práv spotřebitele je založen na představě, že spotřebitel se implicitně nebo výslovně ustavuje, když s prodávajícím naváže nějaký druh obchodního vztahu.
I když tedy není registrován z důvodu zneužití obchodních praktik, má nyní spotřebitel právo na reklamaci, reklamaci a odplatu, výměnu, opravu atp. pokud jde o spotřebované zboží nebo službu, pokud nesplňují podmínky stanovené při uzavření obchodního svazu.
Zatímco mnoho společností a dokonce i jednotlivců nabízí služby a zboží, které pak nevyhovují nabízeným podmínkám, právo spotřebitele bude uplatňovat reklamace, stížnosti nebo nejrůznější protesty.
Běžnými případy v tomto smyslu jsou nabídky nesplněných akcí, ceny, které nejsou reálné, produkty, které nejsou vystaveny v prospektech nebo reklamách, vadné nebo druhořadé produkty, nulové nebo špatně provedené opravy atd.
Vždy prosazujte naše práva
Všechny tyto typy situací jsou uvažovány v rámci tzv. spotřebitelského práva, a proto může spotřebitel uplatňovat různé taktiky k naplnění svých práv (která jsou zároveň povinnostmi toho, kdo nabízí zboží či službu).
Tyto taktiky nebo strategie mohou být velmi rozmanité a mohou sahat od prosté ústní nebo písemné stížnosti až po závažnější stížnosti, u kterých bude vždy nutné předložit doklady a účtenky, které prokazují roli každé ze zúčastněných stran, jakož i neúspěch. nebo důvod nespokojenosti spotřebitele.
Právě jeden z hlavních problémů, se kterými se spotřebitelé potýkají, když se cítí oklamáni nějakým produktem nebo službou a chtějí si stěžovat prodejci, je to, že nemají dokumentaci, která transakci potvrzuje, například obchod nedodal fakturu nebo tak něco. , něco obvyklého v malých podnicích a to samozřejmě v případě potřeby znemožní příslušnou reklamaci.
Organizace na ochranu spotřebitelů by měly varovat a vzdělávat se o nejčastějších úskalích
Nyní, pokud máte fakturu a jiný doklad o koupi, může spotřebitel v klidu uplatnit své nároky u příslušných subjektů, pokud poptávka u společnosti, která produkt prodala, neměla kladnou odezvu.
Dalším opakujícím se problémem, který se obvykle vyskytuje u těchto reklamačních subjektů, jsou malá písmena smluv, které zákazníci podepisují, když si najmou službu X.
Protože když přijde čas problému a odpovídající reklamace je podána u poskytovatele, zjistí, že v těch malých písmenech, které nebyly varovány, je uvedeno, že společnost se nebude starat o určité problémy, pokud nastanou, všechny z nich, které běžně vymezují odpovědnosti, jako jsou poruchy, nebo před rozhodnutím klienta pozastavit službu a před splněním daného času.
V tomto smyslu je důležité, aby organizace na ochranu spotřebitelů přednášely a varovaly zákazníky, aby před podpisem a přijetím těchto smluv věnovali velkou pozornost malým písmenům těchto smluv.
Tyto stížnosti mohou být předloženy dotyčnému subjektu, autonomním subjektům ochrany spotřebitele, agenturám, které se touto potřebou zabývají a jsou závislé na národním, obecním nebo provinčním státě, nebo pokud je případ závažnější, přímo u soudů.
