Psaní je považováno za jeden z nejdůležitějších vynálezů lidstva v celé jeho univerzální historii. Psaní je způsob, který si člověk vyvinul k vyjadřování myšlenek a myšlenek písemným způsobem, tedy především na papíře, ale i na jiných nosičích různého druhu, jako je dřevo, hlína, kůra, země a dnes i na nejrůznějších digitálních a technologických. podporuje. Psaní je jedním z prvků, které umožnily člověku rozvinout složitější společnosti díky abstrakci nezbytné k jeho uskutečnění.
Odhaduje se, že první formy písma vznikly v roce 3000 př. n. l. a jedním z prvních známých spisů bylo písmo vyvinuté Sumery (lidé Mezopotámie) známé jako klínové písmo díky svým klínovitým symbolům. Toto psaní bylo provedeno na hliněných blocích a pravděpodobně mělo pouze praktické funkce, jako je vedení účtů o dostupných materiálech atd. Postupem času a staletí se formy písma staly složitějšími, a tak bylo možné pro lidskou bytost vyvinout písma, která byla ideografická, což znamená, že reprezentovala předměty, lidi, situace, myšlenky prostřednictvím symbolů.
Psaní je vždy tvořeno složitým systémem symbolů, které představují nejen myšlenky, ale také slova nebo zvuky, které lze číst a vyjádřit. Společně jsou tyto symboly známé jako abecedy. Význam písma v tomto smyslu spočívá v tom, že umožnilo lidským bytostem zanechat dokumenty o jejich realitě, které mohly být později pochopeny a dekódovány pozdějšími generacemi. Bez psaní je pravděpodobné, že všechny informace, které pocházejí ze starověku, jsou z velké části ztraceny.
Psaní má mnoho funkcí nad rámec sdělování myšlenek a přístup k němu v současnosti souvisí s pojmem rovnosti. Je tomu tak proto, že po staletí bylo čtení a porozumění psaných textů (stejně jako psaní samotné) vyhrazeno privilegovaným skupinám společnosti. Bylo by to teprve v polovině 19. století, kdy měla většina společností přístup k tomuto typu znalostí a dovedností.
