Slovo přesvědčení lze použít k označení různých konkrétních situací a okolností. Obecně řečeno, přesvědčení je silná a pevná víra v něco nebo někoho. Přesvědčení tedy souvisí s pojmem víry, jistoty a přijetí vůči něčemu, někomu nebo nějakému jevu, který může, ale nemusí být na dosah. Myšlenka přesvědčení také implikuje určitou výzvu, protože je to něco, co pochází z nitra jednotlivce, v mnoha případech chápáno jako pocit, který nelze vysvětlit, ale který má co do činění s jistotou nebo jistotou v té či oné věci.
Obecně platí, že přesvědčení, že jedinec může mít vůči něčemu nebo někomu, je založeno na komplexním spojení prvků, jako jsou jeho zkušenosti, historie, vztahy atd. Zároveň je správné říci, že bez ohledu na objekt, ve který se věří, všechny lidské bytosti potřebují mít silné přesvědčení, protože často poskytují bezpečí a spolupracují na vytvoření své vlastní identity. Být o něčem přesvědčen je to, co nám dává osobnostní rysy, které mohou nebo nemusí být sdíleny jinými jedinci a které jsou považovány za názory, způsoby chápání světa, pocity, vjemy atd. Mnohokrát mohou být hluboká přesvědčení jednoho člověka zveličena pro druhého, kdo je nesdílí, ale mohou být přítomny různými způsoby a ve vztahu k velmi odlišným tématům.
Slovo odsouzení se používá i v právní oblasti. Odsouzení je výsledkem soudního řízení, jehož výsledkem je shledání obviněného vinným a tím pádem odsouzeného nebo podřízeného k umístění do vězení. Odsouzení by bylo jinými slovy břemeno let nebo času, které si obviněný musí odpykat za spáchání určitého trestného činu.
