Slovo osvobození znamená schválit, osvobodit se od něčeho. Osvobození je přesně osvobození od zavinění nebo poplatku, který se na něj konkrétně vztahuje. I když tento termín lze aplikovat na nespočet situací a okolností, souvisí především se situací složení zkoušky na akademické úrovni. Výrazy zprostit, schválit a zprostit viny jsou synonyma tohoto slova. Běžně se s ním setkáváme i v justiční sféře, když se hovoří o trestu či sankci, z níž byla osvobozena osoba podezřelá z nějakého druhu trestného činu.
Výjimka je pojem, který vzniká především v soudním nebo vězeňském světě. Tento koncept tedy znamená, že osoba podezřelá ze zločinu nebo trestného činu je osvobozena od obvinění a osvobozena od toho či onoho trestu. Osvobození může zároveň znamenat osvobození se od postavení nebo odpovědnosti ohledně vykonávaného úkolu, který neznamená trest, ale určité úsilí. To, že jedna osoba osvobodí druhou od mytí nádobí, by tedy představovalo možnost, že osvobozená osoba nemusí tuto činnost vykonávat.
Dalším velmi častým použitím tohoto slova je to, k němuž dochází v akademické oblasti, když se člověk odvolává na složení zkoušky nebo na to, že ji nemusí skládat, protože předmět složil v předchozím případě (což se běžně označuje jako tzv. propagace předmětu). Tento význam termínu také souvisí s myšlenkou osvobodit se od něčeho, protože předpokládá, že se student přiblíží k dosažení titulu tím, že bude mít méně a méně předmětů, které musí projít. Osvobození může být uděleno nejen u závěrečných zkoušek, ale může být uděleno i v jakémkoli druhu činnosti, která představuje nutnost něco absolvovat.
