Pro správné napsání textu je nutné splnit určité základní požadavky. Proto je nezbytné respektovat gramatická pravidla, dodržovat pravidla pravopisu a používat vhodnou slovní zásobu pro každý kontext.
Stejně tak, aby písmo mělo vnitřní soudržnost a argumentační nit, je nutné použít řadu textových značek, tedy soubor stručných a nezávislých jazykových struktur, které slouží ke strukturování, předvídání a spojování vět.
Jejich účelem je zlepšit koherenci a vnitřní soudržnost písma.
Různé modality textových značek
Chceme-li zdůraznit nebo posílit hodnocení, můžeme použít různé vzorce, jako „nejdůležitější“, „jinými slovy“, „to znamená“, „to jest“, „abychom byli jasnější“ atd.
Pokud máme v úmyslu strukturovat nebo uspořádat argument s určitým hierarchickým řádem, můžeme použít následující vzorce: „první“, „dokončit“, „na druhé straně“, „poslední“, „také“ atd.
Pokud chcete sdělit myšlenku aproximace, můžete použít následující značky: „okolo“, „přibližně“, „nějaké“ atd.
K navázání kauzálního vztahu se používají některé struktury: "tak", "pak", "následně", "proto" ...
Pokud je účelem psané zprávy provést srovnání, nejběžnějšími textovými značkami jsou „jako“ nebo „jako“.
Nejběžnější opoziční značky jsou: "ale", "zatím", "i tak", "nicméně" a "přesto".
Pravděpodobnost nebo pochybnost se vyjadřuje pomocí vzorců jako „možná“, „tak se zdá“, „možná“ a tak dále.
Někdy se používají textové značky, které poskytují určitou kontinuitu diskurzu, jako například „dobře“ nebo „toto jsem řekl“.
V ústní komunikaci se určité struktury používají k vytváření komentářů na okraj a bez přímého vztahu ke zprávě, jako například „mimochodem“ nebo „teď, když o tom přemýšlím“.
Prvky, které pomáhají interpretovat text nebo ústní sdělení
Značky nebo textové konektory umožňují navazování vztahů mezi dvěma nebo více nápady, které udržují určité logické spojení. Bez správného použití těchto struktur ztrácí text svou soudržnost a smysl.
Na druhé straně je to jazykový zdroj, který umožňuje správně a plynule předávat myšlenky v procesu argumentace. Použití té či oné značky může být rozhodující, pokud jde o správné vyjádření sdělení.
Z lingvistického hlediska jsou textové konektory periferními prvky, tedy nejsou součástí základního sdělení, ale bez nich by nebylo možné interpretovat význam textu.
Nejběžnějšími markery jsou organizátoři, konektory, reformulátoři a argumentátoři. Tyto prvky jsou součástí písemné i ústní komunikace.
Foto: Fotolia - Tinica10
