Slovesa jsou třída slov, která tvoří jádro věty. Tato zvláštnost je mezi různými typy slov jedinečná, protože jediný tvar slovesa poskytuje úplný význam, což se u ostatních slov nestává. Pokud tedy řeknu, že prší, jdu nebo přijdu, sděluji něco s plným významem.
Slovesa lze analyzovat z různých přístupů: v závislosti na jejich časování, způsobech, slovesných časech nebo typologii. V tomto příspěvku se budeme zabývat kopulativními slovesy, což je zvláštní případ v množině sloves ve španělském jazyce.
Co jsou kopulativní slovesa
Slovesa obecně komunikují různé děje (chůze, smích, běh, myšlení ...). Některá slovesa však nesdělují děj a jsou tedy výjimkou. Hovoříme o kopulativních slovesech, jejichž základní charakteristika spočívá ve spojení podmětu s přísudkem. Existují dvě přísně kopulativní slovesa, sloveso být a být (v některých klasifikacích je sloveso zdát se také považováno za kopulativní). Je-li hlavní sloveso věty kopulativní, není predikát slovesný, ale jmenný. Nazývají se kopulativní slovesa, protože slouží jako spojení (nebo spona) mezi předmětem a atributem.
Zatímco ve větě s nekopulativním slovesem je určitý děj (např. ve větě „kamarádi plavali v bazénu“), při použití kopulativního slovesa není ve větě žádný děj (např. věta "moji přátelé jsou dobří sprinteři", žádná akce se nekoná, protože protagonisté věty ve skutečnosti nic nedělají, ale jsou něčím).
Semikopulativní slovesa
Některá slovesa mohou při tvoření některých vět připomínat kopulativa. Například slovesa setkat se, výsledek, zůstat, zůstat nebo obrátit se. Tyto typy sloves vyjadřují stav něčeho a mohou mít predikativní použití (nikoli kopulativní) nebo semikopulativní použití. Měly by predikativní význam ve větách jako „to dítě se otočilo zády“ nebo „přednášející dodržel své argumenty“. Místo toho jsou tyto typy sloves považovány za semikopulativní ve větách, jako jsou následující: „ta žena se zbláznila“ nebo „dítě bylo velmi klidné“.
Obtížnost kopulativních sloves ser a estar pro cizince, kteří studují španělštinu
Rozdíl mezi ser a estar existuje ve velmi málo jazycích a španělština je jedním z nich. Tato zvláštnost není na obtíž pro mluvčího, jehož rodným jazykem je španělština, ale pro cizince je to problém. Jednoduché fráze jako „How is“ nebo „How is“, které mají jiný význam, lze tedy snadno zaměnit, pokud není jasné, co to znamená být a být.
Fotografie: iStock - CEFutcher / vitapix
