Parafráze pochází z parafrázování, což je jazykový zdroj. Parafráze se používá ke sdělení myšlenky někoho, koho známe (obvykle prestižního autora), prostřednictvím našich vlastních slov. Pokud tedy někdo argumentuje na nějaké téma a chce přispět myšlenkou Aristotela, měl by říci „parafrázuji Aristotela“ a pak říci, co tento filozof řekl, ale přibližným způsobem a ne textovým způsobem.
Použití parafráze umožňuje posílit osobní argument, protože vlastní myšlenka má větší váhu, pokud se spojuje s tím, co řekl nebo napsal někdo s intelektuální autoritou. Na druhou stranu parafráze slouží k předání erudice nebo s ní lze udělat více či méně důmyslnou slovní hříčku (např. parafrázovat Descarta, afirmuji, že myslím, pak otravné).
Citace není totéž co parafráze
Pokud cituji autora, musím věrně reprodukovat jeho slova. Předpokládejme, že mluvím o inteligenci a chci pro ilustraci určité myšlenky odkázat na slavnou frázi, například vtipný citát od Rudyarda Kiplinga: „Nejhloupější z žen zvládne inteligentního muže“. V tomto případě je moje zmínka doslovná. Na druhou stranu, pokud bych chtěl parafrázovat větu Rudyarda Kiplinga, mohl bych říci následující: „Když parafrázuji Kiplinga, inteligentní muži mohou být manipulováni jakoukoli ženou.“ V tomto případě necituji autorova slova přesně, ale přizpůsobuji je svému projevu volným a neformálním způsobem, protože chápu, že důležitá je obecná myšlenka, nikoli přesnost věty.
Jak parafrázovat v psaném jazyce
Když píšeme text, můžeme použít i parafráze. Jde o způsob, jak neplagiovat, proto je nutné uvést původní zdroj. Tímto způsobem, abychom parafrázovali myšlenku autora, je vhodné podtrhnout jeho původní tvrzení a v závorce uvést dílo, ve kterém se myšlenka objevuje.
Svou vlastní myšlenku pak můžeme vysvětlit po svém, a tím spojit určitý odkaz (autorskou frázi) s našimi osobními argumenty. V tomto smyslu parafrází zakládáme debatu mezi úvahami samotnými a tím, co řekl autor. Například Platón tvrdí, že spravedlnost je založena na individuální a sociální rovnováze (Republika), ale já tvrdím, že skutečná spravedlnost závisí výhradně na správném výkladu zákona.
Dalo by se dojít k závěru, že parafráze v psaném jazyce je strategií k obohacení textu, protože pomocí parafráze je možné založit výklad myšlenek s komponentem intelektuální reflexe.
Fotografie: iStock - Photo_Concepts / ilbusca