Chudoba je sociální a ekonomická situace charakterizovaná výrazným nedostatkem uspokojování základních potřeb. Okolnosti, které upřesňují kvalitu života a určují, zda je určitá skupina klasifikována jako zbídačená, jsou obvykle přístup ke zdrojům, jako je vzdělání, bydlení, pitná voda, lékařská pomoc atd.; Podobně jsou při vytváření této klasifikace často považovány za důležité okolnosti zaměstnání a úroveň příjmu.
Různorodost zmíněných prvků činí úkol měření chudoby řízen různými parametry. Konkrétně jde o dvě kritéria: tzv. „absolutní chudoba“, která zdůrazňuje obtíže při dosahování minimální úrovně kvality života (výživa, zdraví atd.); a tzv. „relativní chudoba“, která zdůrazňuje absenci příjmu k uspokojení základních potřeb, ať už zčásti nebo zcela.
Oblasti, které jsou registrovány jako nejvíce oddané tomuto fenoménu, jsou nepochybně oblasti třetího světa, z nichž vyčnívá Afrika, kde procento populace pod hranicí chudoby dosahuje v některých zemích více než 70 procent. Následují země Latinské Ameriky, přičemž Honduras je zemí, kde je počet chudých nejvyšší v poměru k celkové populaci.
Navzdory této převaze chudých v zaostalých zemích musely tomuto problému čelit i tyto státy prvního světa, zejména kvůli vlnám imigrace od lidí, kteří usilovali o zlepšení své životní úrovně. Tak se ukázalo, že neochvějnost vůči ekonomickým a sociálním problémům třetího světa nelze chápat jen jako nevhodný postoj z etického hlediska, ale jako kontraproduktivní politiku.
Lidé nejvíce postižení metlou chudoby v současnosti odpovídají ženskému pohlaví, přičemž tato skupina registruje nejvyšší počet úmrtí hladem.
