Pojmem nezákonnost se označuje jakýkoli čin nebo jednání, které nespadá do spektra zákona, tedy jde o trestný čin určitého druhu a může v některých případech představovat nebezpečí nebo újmu pro společnost.
Abychom porozuměli konceptu ilegality, musíme vycházet z myšlenky, že každá společnost si dává soubor předpisů, zákonů a pravidel, které musí dodržovat, jejichž hlavním cílem je nařídit soužití a umožnit všem svým občanům žít tím nejvhodnějším způsobem. možné podle toho, co se pro danou společnost a tu konkrétní dobu rozumí harmonií a soužitím. Všechny společnosti ve větší či menší míře prezentují tuto vlastnost v zásadě proto, že pouze prostřednictvím tohoto typu pravidel, nařízení a zákonů může lidská rasa přežít a tím se udržet.
Ve všech společnostech však existují selhání, která některým jednotlivcům umožňují páchat činy nebo činy, které jsou považovány za nezákonné, především za účelem získání nějakého osobního prospěchu nebo zisku. Tato protiprávní jednání jsou mimo spektrum zákona, což znamená, že se daná osoba neřídí zákonem nebo nařízením, které by měli dodržovat všichni. Ve všech společnostech existují metody, jak tomu zabránit, v některých případech jsou to metody represivní a v jiných tolerantnější, ale v každém případě se snaží zabránit vzniku ilegality.
Pojem nezákonnosti je velmi specifický a dokonce téměř subjektivní, protože závisí na pojetí práva nebo pravidla, které má každá společnost a každý jednotlivec. V tomto smyslu mají zákony někdy mezery, pokud jde o určité typy velmi sofistikovaných a obtížně ověřitelných trestných činů, přičemž se podrobně zabývají trestnými činy, které jsou méně závažné, jako jsou některé druhy krádeží nebo loupeží. Nezákonnost se obvykle trestá různými druhy sankcí od pokut a kaucí až po odnětí svobody na různé typy let podle spáchaného trestného činu nebo přestupku. V některých společnostech může být nezákonnost potrestána smrtí nebo různými formami fyzického násilí, které je ospravedlnitelné jako exemplární trest pro zbytek občanů.
