Abychom pochopili pojem vazal, který etymologicky pochází z keltského slova gwsai a který znamená sluha, musí být zasazen do kontextu ve středověkém světě a v ustálené sociální struktuře, feudalismu.
Vazal byl každý jednotlivec, od rolníka po šlechtice, který nabízel své služby osobě vyššího postavení. Tímto způsobem byl rolník vazalem feudála a to zase vazalem pána s větší mocí. Jinými slovy, mezi jedním jednotlivcem byl uzavřen pakt o spolupráci, který je známý jako vazalství.
Obřad vazalství představoval přísahu věrnosti a podřízenosti feudálnímu pánovi
Aby se formalizovala dohoda mezi vazalem a jeho pánem, byl proveden rituál, obřad vazalství. Tímto vzájemným závazkem se obě strany dohodly na strategické alianci. Feudální pán tak nabídl své země (léno), vojenskou ochranu své armády a ochranu zákona. Na oplátku mu vazal slíbil obdělávat půdu, kterou mu jeho pán zanechal, a zároveň mu slíbil věrnost.
Klíčovým aspektem pro pochopení instituce vazalství je význam, který měla země ve středověku. Pro pána, který vlastnil léno, byl nutný někdo, kdo obdělával půdu produktivním způsobem, a pro obyčejného člověka bylo nutné obdělávat půdu v užívacím vlastnictví, aby přežil. Dalo by se tak říci, že zatímco pán vlastnil léno, vazal byl ten, kdo je obýval a vykonával práci.
Instituce vazalství platila po staletí, konkrétně do 15. století
Většina historiků se shoduje na tom, že vazalství začalo upadat, když se vazalové stali ekonomicky a společensky silnými a začali požadovat práva na léno, ve kterém žili.
Binomický výraz vazal-pán nám umožňuje porozumět části feudalismu. Analogickým způsobem nám binomie dělník-zaměstnavatel umožňuje pochopit fungování kapitalistického systému.
Vassalové stále existují
Při obřadu vazalství vazal poklekl před svým pánem, vzal ho za ruce a tímto rituálem oba zpečetili pouto. Tyto typy rituálů zmizely z právního hlediska.
Myšlenka podřízenosti implicitní v instituci vazalství však pokračuje i dnes. Každý, kdo se podřídí mocnému muži, se tak stává jeho vazalem.
Foto: Fotolia - jon_chica
