Západní filozofie se objevila v Řecku, když první filozofové, předsokratici, vyvolali potřebu myslet podle racionálních kritérií a ne podle schémat mytologie. Jedním z klíčových pojmů pro pochopení filozofické racionality je právě pojem doxa, který se tradičně překládá jako názor.
Doxa versus epistéma
Každý máme svůj vlastní názor na různé věci. Názor je založen na subjektivním hodnocení něčeho (myslím, že dorty jsou dobré, ale přítel má za to opak). Pluralita osobních hodnocení znemožňuje vybudovat pravdivé znalosti vycházející z jednoduchého názoru. Chceme-li se přiblížit pravdě, musíme jít cestou poznání nebo epistémy.
Rozdíl mezi míněním a věděním (doxa a epistémé) řešil Parmenides a později Platón. Podle prvního je doxa založena na smyslech, touhách a osobních zkušenostech, zatímco epistéma je pokusem konstruovat pravdy daleko od individuální subjektivity. Podle Platóna je doxa poznáním, které závisí na zdání, a proto je zavádějící (ti, kdo hájili své myšlenky podle doxy, Platón pohrdavě nazýval doxografy, což bychom mohli přeložit jako tvůrci mínění).
Pro většinu řeckých filozofů je doxa náhražkou pravého poznání. Prostřednictvím názoru můžeme komunikovat, sdílet zkušenosti a hodnotit jakýkoli aspekt reality z našeho individuálního pohledu. Chceme-li se však něco dozvědět s kritériem pravdivosti a objektivním způsobem, musíme jít cestou epistémy. Tento rozdíl mezi jednou formou poznání a jinou je rozhodující pro pochopení rozdílu mezi tím, co je vědecké a co ne.
Víra versus věda
Zamyšlení nad doxou a epistémou u filozofů jako Parmenides a Platón je otázkou, která nám umožňuje lépe porozumět našim mentálním schématům. Některé poznatky jsou založeny na osobním přesvědčení (například náboženská víra), zatímco jiné jsou založeny na přísně racionálních a empirických kritériích (například biologie jako vědní disciplína).
Navzdory rozdílu mezi vírou a vědou nejde o zcela neslučitelné obory, protože víry mohou být doprovázeny racionálními argumenty a současně vědecké pravdy mohou vést k víře duchovní povahy (např. astronom může věřit v Boha, protože má za to, že řád vesmíru musel vytvořit vyšší bytost).
Fotografie: Fotolia - b_plan88 / echiechi
